Dnes je Muhammad Chodábende téma velkého významu a zájmu pro velkou část populace. Tato problematika upoutala pozornost odborníků, vědců a profesionálů z různých oblastí, kteří věnovali svůj čas a úsilí její analýze z různých přístupů. Kromě toho Muhammad Chodábende vyvolal ve společnosti debatu, která dala vzniknout protichůdným názorům a odlišným postojům. Vzhledem k této situaci je důležité prohloubit naše znalosti o Muhammad Chodábende a prozkoumat jeho důsledky v různých kontextech. Za tímto účelem se tento článek bude podrobně a kriticky zabývat Muhammad Chodábende, aby nabídl ucelenou vizi tohoto aktuálního tématu.
Muhammad Chodábende | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1531 Ardabíl |
Úmrtí | červenec 1595 (ve věku 63–64 let) Alamút |
Pohřben | Imam Husayn Mausoleum |
Potomci | Abbás I. Veliký, Hamza Mirza a Abu Talib Mirza |
Otec | Tahmásp I. |
Matka | Begum Sultan |
Příbuzní | Ismá‘íl II. (bratr) Mohammad Baqer Mirza, Soltan Mohammad Mirza, Zubaidah Begum a Imam Qoli Mirza (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zillulláh Abú-l-Muzaffar Sultán Muhammad Chodábende Šáh (persky سلطان محمد خدابنده ; 1531 – před červencem 1596) byl perský šáh z dynastie Safíovců panující v letech 1577–1587. Jeho otcem byl šáh Tahmásp I. (vládl 1524–1576), bratrem šáh Ismá‘íl II. (1576–1577).
Vláda šáha Chodábenda, někdejšího guvernéra provincie Fárs (1571–1577), stojí ve znamení zdlouhavé války s osmanskými Turky, která se pro Peršany vyvíjela velmi nepříznivě. Pod vedením Osmana Paši, vojevůdce Murada III., ohrožovali Turci z bývalé safíovské metropole Tabrízu celý severozápad říše. Šáhův syn Hamzá sice proti nim podnikl úspěšný protiútok, avšak jiný ze synů, Abbás, se v téže době vzbouřil, obsadil město Kazvín, kde se Muhammad Chodábende zdržoval, a sám převzal vládu. Šáh, který rezignoval na trůn, strávil zbytek života v ústraní.
Předchůdce: Ismá‘íl II. |
![]() |
Perský šáh 1577–1587 |
![]() |
Nástupce: Abbás I. |