V tomto článku prozkoumáme téma Moskevský protokol do hloubky. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost Moskevský protokol upoutal pozornost vědců, odborníků i fanoušků. V průběhu let hrál Moskevský protokol klíčovou roli v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Moskevský protokol a jeho vývoj v čase. Doufáme, že prostřednictvím výzkumu a debaty objasníme toto téma, které je dnes tak aktuální.
Moskevský protokol, plným názvem Protokol o jednání delegace SSSR a ČSSR, je dokument podepsaný 27. srpna 1968, který shrnuje výsledek jednání mezi SSSR a ČSSR probíhajícího od 23. do 26. srpna 1968.[1] Celé vedení ČSSR bylo převezeno do Moskvy. Dokument podepsali všichni členové československé delegace s výjimkou Františka Kriegla. 31. srpna byl protokol přijat ústředním výborem Komunistické strany Československa. Sověty diktované body protokolu znamenaly ideové popření celého pražského jara, přijetí „bratrské pomoci SSSR“ a otevření cesty k budoucí normalizaci, která trvala až do sametové revoluce. Do čela KSČ se v dubnu 1969 dostal Gustáv Husák, který pokračoval v normalizaci a stal se její přední osobností.
Protokol obsahuje patnáct článků, které jsou pouze očíslovány a nemají žádný název. Stručně lze jejich obsah popsat takto: