Molotovova linie

V dnešní době se Molotovova linie stala v naší společnosti velmi aktuálním tématem. S rozvojem technologií a globalizací Molotovova linie významně ovlivnil životy lidí, a to jak osobně, tak profesionálně. Od svého vzniku vyvolal Molotovova linie rozsáhlou diskusi a byl předmětem mnoha studií a výzkumů. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty související s Molotovova linie, od jeho původu až po jeho dnešní vliv. Budeme analyzovat, jak Molotovova linie formoval naše chování, naše interakce a naše prostředí, a zamyslíme se nad výzvami a příležitostmi, které představuje.

Objekt Molotovovy linie
Molotovova linie v letech 1939–1941

Takzvaná Molotovova linie byl systém opevnění postavený v letech 1940–1941 Sovětským svazem podél nové západní hranice vzniklé po anektování pobaltských států, východního Polska a Besarábie (východní část Moldavska).

Neformální název opevnění Molotovova linie vešel v užívání relativně nedávno. Byl zpopularizován až pracemi Viktora Suvorova, zejména knihou Všechno bylo jinak.

Linie vedla od Baltu ke Karpatům. Sestávala z 13 opevněných rajónů. Každý opevněný rajón (rusky ukreplennyj rajon) zahrnoval podle plánů 5–10 uzlů obrany a několik set bunkrů. Do německého útoku v červnu 1941 bylo ale postaveno pouze 880 bunkrů z plánovaných 5807. Za války měla opevnění minimální důležitost. V noci na 22. června 1941 byla obsazena vojáky pouze část pevnůstek a i ty byly dobyty během krátké doby, nejpozději do dvou týdnů.

Rozvaliny opevnění je možné najít v Litvě, Polsku, Bělorusku a Ukrajině. Některé pevnůstky jsou v dobrém stavu a pokud se nacházejí mimo současné příhraniční zóny, jsou i lehce přístupné.

V Litvě sestávala linie ze čtyř opevněných rajónů:

  • 1. rajón Telšiai, linie Palanga – Judrėnai, 75 kilometrů, 8 uzlů odporu, dokončeno 23 bunkrů a 366 ve výstavbě (k 22. červnu 1941)
  • 2. rajón Šiauliai, linie Pajūris – Jurbarkas, 90 kilometrů, 6 center odporu, postaveno 27 bunkrů a 403 ve výstavbě
  • 3. rajón Kaunas, linie Jurbarkas – Kalvarija, 105 km, 10 uzlů, 31 bunkrů dokončeno, ve výstavbě 599
  • 4. rajón Alytus, linie Kalvarija – hranice Litevské SSR, 57 km, 5 uzlů, dokončeno 20 bunkrů a 273 ve výstavbě

Celkem bylo v Litvě dokončeno 101 bunkrů, ale mnohé z nich nebyly plně vybaveny.

Směrem na jih, v oblastech dnes se nacházejících při východní hranici Polska s Běloruskem a Ukrajinou byly rajóny:

  • 5. Grodno, 80 km, 9 uzlů, 42/98/606 bunkrů funkčních/dokončených/ve výstavbě (stav 22. června 1941)
  • 6. Osowiec, 60 km, 8 center, 35/59/594 (v současnosti v Polsku)
  • 7. Zambrów, 70 km, 10 uzlů, 30/53/550 (v Polsku)
  • 8. Brest, 120 km, 10 uzlů, 49/128/380 (v Polsku a Bělorusku)
  • 9. Kovel 80 km, 9 center, 138 bunkrů ve výstavbě (na Ukrajině)
  • 10. Volodymyr, 60 km, 7 uzlů, 97/97/141 (na Ukrajině)
  • 11. Kamjanka-Buzka (polsky Kamionka Strumiłowa), 45 km, 5 uzlů, 84/84/180 (Ukrajina)
  • 12. Rava-Ruska, 90 km, 13 uzlů, 95/95/306 (v Polsku a na Ukrajině)
  • 13. Přemyšl, 120 km, 9 uzlů, 99/99/186 (v Polsku a na Ukrajině)

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.