Molnija (družice)

V dnešním světě je Molnija (družice) téma, které má velký význam a zajímá mnoho lidí. V průběhu historie hrál Molnija (družice) zásadní roli ve společnosti, kultuře a každodenním životě lidí. Od svého vzniku Molnija (družice) vyvolává debaty, kontroverze a fascinace a stává se referenčním bodem pro lepší pochopení světa kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Molnija (družice) a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty společnosti a jednotlivce. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu objevíme rozmanité dimenze a perspektivy, které Molnija (družice) nabízí, a obohatíme tak naše znalosti a porozumění tomuto významnému tématu.

Družice Molnija 1
Tento článek pojednává o sérii telekomunikačních družic. Možná hledáte: nosnou raketu Molnija.

Molnija bylo označení sovětských telekomunikačních družic vypouštěných na oběžnou dráhu Země od roku 1965. Byly určeny pro pokrytí území SSSR.

Historie

První zkušební telekomunikační družici vypustil SSSR 22. srpna 1964 s označením Kosmos 41. Rok poté Sověti začali s vypouštěním družic označených Molnija a pořadovým číslem od jedné. První tři družice projektu vytvořily systém dálkového spojení Orbita. Druhá řada Molnija 2 byla vypouštěna od roku 1971, Molnija 3 od roku 1974.

Pokud družice dosloužila, byla nahrazena jinou se stejným označením Molnija 1, 2, 3. Každá jednotlivě (i nosná raketa) měla jiné označení v katalogu COSPAR.

Od roku 1965 do roku 1979 bylo vypuštěno 45 družic Molnija 1, 17 družic Molnija 2 a 12 ks Molnija 3.[1]

V roce 1980 bylo na území státu 87 pozemních stanic k příjmu signálů. Mnohé z nich na odlehlých místech, takže byly jediným druhem spojení, Používaly různé frekvence, Molnija 1 1GHz, Molnija 2 již vyšší 6,1 GHz. [2]

V lednu 2014 mají zbytky družice Molnija 3-45 dopadnout na Zem. Je však pravděpodobné, že z větší části v nižších vrstvách atmosféry shoří, ostatně jako jiné kosmické smetí.[3]

Parametry

Družice měly hmotnost kolem 1 tuny. K jejich vypuštění byly používány rakety typu V2 z kosmodromů Bajkonur a hlavně Pleseck.

S ohledem na polohu SSSR létaly Molnija 1 s periodou 12 hodin se sklonem 62–65 stupňů k rovníku. Jejich eliptická dráha vedla ve výšce 400 až 40 000 km.

Odkazy

Reference

  1. ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Komunikační družice, s. 181. 
  2. ↑ Malá encyklopedie kosmonautiky, s. 185
  3. ↑ ČTK. Na Zemi dopadnou z oběžné dráhy zbytky dvou ruských družic. Novinky.cz . 2013-12-16 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy