V dnešním světě je Mokřady Liběchovky a Pšovky téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost různých sektorů. Od akademické sféry až po obchodní svět se Mokřady Liběchovky a Pšovky stal tématem neustálých diskusí a rostoucího zájmu. Postupem času se ukázalo, že Mokřady Liběchovky a Pšovky má významný dopad na společnost a vyvolává debaty a úvahy, které přesahují hranice a kultury. V tomto článku prozkoumáme fenomén Mokřady Liběchovky a Pšovky do hloubky, analyzujeme jeho důsledky a vliv na dnešní svět.
Mokřady Liběchovky a Pšovky je mezinárodně významný mokřad, zaregistrovaný dle Ramsarské úmluvy v roce 1998 jako desátý v České republice, rozkládající se v nivách potoků a jejich přítoků. Tvoří ho především mokřadní olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady, ale i prameniště, vodní toky, tůně, rybníky, slatiniště a olšovo-jasanové luhy. Koryta potoků často meandrují nebo se rozlévají téměř po celé nivě.
Vyskytují se zde např.: stulík žlutý, leknín bělostný, bublinatka jižní, potočnice zkřížená, vachta trojlistá, rozpuk jízlivý, kruštík bahenní, upolín evropský, kozlík dvoudomý, přeslička největší, lýkovec jedovatý či kapradiník bažinný[zdroj?]
Žijí zde plži, mlži, jepice, chrostíci, pavouci, sekavec podunajský, čolek obecný, čolek horský, mlok skvrnitý, ropucha obecná, skokan hnědý, skokan štíhlý, skokan skřehotavý, ledňáček říční, skorec vodní, konipas horský[zdroj?]
Na popisovaném území existuje několik přírodních rezervací a památek, např. v okrese Česká Lípa Mokřady horní Liběchovky a v okrese Mělník Mokřady dolní Liběchovky a Osinalické bučiny. Mokřady se rozprostírají na území CHKO Kokořínsko v zalesněném údolí kolem potoka Liběchovky a jejích přítoků, protíná je frekventovaná silnice od Prahy, Mělníka do Dubé a České Lípy. Železniční trať poblíž nevede, u silnice na území mokřadů je řada autobusových zastávek.[1]