V dnešním světě se Modula (programovací jazyk) stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra jednotlivců a sektorů. Od svého dopadu na společnost až po svůj význam v ekonomické sféře zaujal Modula (programovací jazyk) pozornost odborníků i laické veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty, které dnes činí Modula (programovací jazyk) tak relevantním tématem, a analyzujeme jeho důležitost, důsledky a možná řešení nebo perspektivy, jak jej řešit. S multidisciplinárním přístupem se budeme zabývat tím, jak Modula (programovací jazyk) proměňuje způsob, jakým chápeme svět kolem nás, a také možné důsledky pro budoucnost.
Paradigma | Multiparadigmatický: imperativní, strukturovaný, procedurální, modulární |
---|---|
Vznik | 1975 |
Autor | Niklaus Wirth |
Vývojář | Niklaus Wirth |
Typová kontrola | statická |
Ovlivněn jazyky | Pascal |
Ovlivnil jazyky | Alma-0, Go, Modula-2 |
Programovací jazyk Modula je následníkem programovacího jazyka Pascal. Jazyk vytvořil Niklaus Wirth, autor jazyka Pascal v 70. letech 20. století ve Švýcarsku. Hlavní inovací jazyka Modula oproti Pascalu je podpora modulárního programování, která umožňuje seskupovat příbuzné deklarace do programových jednotek; odtud pochází i jméno jazyka. Definice jazyka je obsažena ve Wirthově zprávě Modula. A language for modular multiprogramming publikované v roce 1976.[1][2]
První implementaci jazyka Modula vytvořil sám Niklaus Wirth pro PDP-11. Brzy následovaly další implementace, z nichž nejvýznamnější byl překladač vytvořený na University of York a překladač PL Modula vyvinutý v Philips Laboratories, který generoval kód pro mikroprocesor LSI-11.[3]
Vývoj jazyka Modula byl ukončen krátce po jeho publikaci. Wirth se pak soustředil na následníka jazyka Modula – jazyk Modula-2.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Modula na anglické Wikipedii.