Modifikovaná harvardská architektura
V tomto článku bude téma Modifikovaná harvardská architektura prozkoumáno do hloubky s cílem vyčerpávajícím způsobem analyzovat jeho různé aspekty a nabídnout kompletní vizi jeho důležitosti a dopadu na dnešní společnost. V tomto směru budou řešeny jak historické, tak kulturní aspekty, stejně jako nedávné studie a zjištění související s Modifikovaná harvardská architektura. Kromě toho budou zkoumány různé pohledy a názory odborníků v této oblasti, aby bylo možné objasnit toto neustále se vyvíjející téma. Doufáme, že tento článek nejenže poskytne cenné informace, ale také podnítí úvahy a debatu o Modifikovaná harvardská architektura, aby podpořil hlubší a bohatší pochopení tohoto tématu.
Modifikovaná harvardská architektura kombinuje funkce harvardské architektury a von Neumannovy architektury. Má sice oddělenou paměť dat a paměť programu, využívají však společná data a adresovou sběrnici. Architektura tak umožňuje snadný přenos dat mezi oddělenými paměťmi. Umožňuje zacházet s instrukcemi jako s daty, tj. přenést část kódu do paměti dat. Příkladem použití této architektury je rodina jednočipů Intel 8051 a jemu podobných, dále jsou to digitální signálové procesory (DSP) a také profesionální audio/video stanice.
