Mobilní bankovnictví

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Mobilní bankovnictví, tématu, které zaujalo akademiky, vědce i fandy. Od svého dopadu na společnost až po jeho aplikace v každodenním životě se Mobilní bankovnictví ukázalo být tématem univerzálního zájmu. V tomto směru budeme zkoumat jeho historii, jeho vývoj a jeho možné budoucí důsledky. Přidejte se k nám na této cestě objevování a zamyšlení nad Mobilní bankovnictví, tématem, které bezesporu zanechalo stopy v dnešním světě.

Mobilní bankovnictví je jedním z provedení internetového bankovnictví, založené sice na telefonech, ne však jako telefonní bankovnictví, nýbrž na datově komunikující mobilní aplikaci: přes WiFi nebo mobilní data. Podobně jako e-banking z PC, i na mobilu či tabletu lze provádět stejné operace: ověřování zůstatků, platby, nastavování trvalých příkazů a inkas, ba i objednávat nové služby a komunikovat s bankéři přes interní poštu.

Data

Základním předpokladem mobilního bankovnictví je připojení k internetu: Tedy je sice možné použít WiFi, podstatnější však jsou mobilní data, tedy mobilní internet. Předpokládá se tedy, že uživatel již má datové připojení v mobilu skrze mobilního operátora jako ISP, dnes typicky 4G, tedy LTE. Přenosovým rychlostem této mobilní komunikace je také přizpůsobena i architektura SW řešení: Předpokládá se, že datový tok již není problém, jakož ani samotná dostupnost signálu.

Bezpečnost

Velkým tématem je u mobilních zařízení jejich bezpečnost (fyzická bezpečnost, informační, na internetu), například při krádeži mobilu a jeho následném zneužití ke zpronevěře: Pro ověření práv osoby, její identity, se zavedla tzv. dvoufaktorová autentizace.

Mobilní bankovní aplikace by neměla vyžadovat oprávnění v telefonu, která opravdu nejsou potřeba.[1] Bankovní aplikace ale vyžadují oprávnění přístupu k poloze uživatele, ke kontaktům (například telefonní čísla přátel) či fotoaparátu,[2] byť uživatel odpovídající funkce (nejbližší pobočka podle získané polohy, fotografie faktury atp.) nepoužívá.

Aplikace mobilního bankovnictví sdílí data s třetími stranami, což je bezpečnostní riziko.[3]

Bankovní aplikace může být napadena.[4][5][6] Dvoufaktorová autentizace probíhá na jednom zařízení, což je nebezpečnější než autentizace na dvou zařízeních. Mobilní zařízení může být nezaviněně napadené (například přes IMSI CATCHER), a tak i bankovní aplikace.

Reference

  1. ↑ Jak je chráněno mobilní bankovnictví, které používáte? Přehled bezpečnostních prvků smartbankingu všech bank. finparada.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ Jaká oprávnění vyžaduje aplikace po telefonu a proč? . . Dostupné online. 
  3. ↑ Jak mobilní bankovnictví českých bank na platformě Android brání úniku citlivých údajů svých klientů skrze služby pro usnadnění přístupu?. medium.com . . Dostupné online. 
  4. ↑ BankBot Android malware sneaks into the Google Play Store - for the third time. www.zdnet.com . . Dostupné online. 
  5. ↑ Dangerous Android trojan targets 600 banking apps — and it's draining accounts. www.tomsguide.com . . Dostupné online. 
  6. ↑ Obavy expertů se naplnily, Českem se opět šíří bankovní trojský kůň. www.novinky.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.