V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Mobilní bankovnictví, tématu, které zaujalo akademiky, vědce i fandy. Od svého dopadu na společnost až po jeho aplikace v každodenním životě se Mobilní bankovnictví ukázalo být tématem univerzálního zájmu. V tomto směru budeme zkoumat jeho historii, jeho vývoj a jeho možné budoucí důsledky. Přidejte se k nám na této cestě objevování a zamyšlení nad Mobilní bankovnictví, tématem, které bezesporu zanechalo stopy v dnešním světě.
Mobilní bankovnictví je jedním z provedení internetového bankovnictví, založené sice na telefonech, ne však jako telefonní bankovnictví, nýbrž na datově komunikující mobilní aplikaci: přes WiFi nebo mobilní data. Podobně jako e-banking z PC, i na mobilu či tabletu lze provádět stejné operace: ověřování zůstatků, platby, nastavování trvalých příkazů a inkas, ba i objednávat nové služby a komunikovat s bankéři přes interní poštu.
Základním předpokladem mobilního bankovnictví je připojení k internetu: Tedy je sice možné použít WiFi, podstatnější však jsou mobilní data, tedy mobilní internet. Předpokládá se tedy, že uživatel již má datové připojení v mobilu skrze mobilního operátora jako ISP, dnes typicky 4G, tedy LTE. Přenosovým rychlostem této mobilní komunikace je také přizpůsobena i architektura SW řešení: Předpokládá se, že datový tok již není problém, jakož ani samotná dostupnost signálu.
Velkým tématem je u mobilních zařízení jejich bezpečnost (fyzická bezpečnost, informační, na internetu), například při krádeži mobilu a jeho následném zneužití ke zpronevěře: Pro ověření práv osoby, její identity, se zavedla tzv. dvoufaktorová autentizace.
Mobilní bankovní aplikace by neměla vyžadovat oprávnění v telefonu, která opravdu nejsou potřeba.[1] Bankovní aplikace ale vyžadují oprávnění přístupu k poloze uživatele, ke kontaktům (například telefonní čísla přátel) či fotoaparátu,[2] byť uživatel odpovídající funkce (nejbližší pobočka podle získané polohy, fotografie faktury atp.) nepoužívá.
Aplikace mobilního bankovnictví sdílí data s třetími stranami, což je bezpečnostní riziko.[3]
Bankovní aplikace může být napadena.[4][5][6] Dvoufaktorová autentizace probíhá na jednom zařízení, což je nebezpečnější než autentizace na dvou zařízeních. Mobilní zařízení může být nezaviněně napadené (například přes IMSI CATCHER), a tak i bankovní aplikace.