Dnes chci mluvit o Mmap, tématu, které v poslední době získalo velkou relevanci. Mmap je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií, pohlaví a národností, protože má univerzální přitažlivost. V průběhu historie byl Mmap předmětem studií, debat a sporů, ale jeho význam a dopad jsou nepopiratelné. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mmap, od jeho původu až po jeho vliv na dnešní společnost. Doufám, že tato analýza přispěje k poskytnutí širšího a hlubšího náhledu na Mmap a jeho důsledky v našem světě.
mmap (z anglického memory mapping, česky zhruba zobrazení do paměti) je v oboru výpočetní techniky označení pro systémové volání UNIXových a UN*Xových operačních systémů, kterým se zobrazuje soubor nebo hardware virtuálně do paměti. Nejde nutně o skutečné zrcadlení a fyzické využívání operační paměti (její případné využití je „líné“), ale o rezervování části jejího adresního prostoru pro komunikaci s daným zařízením nebo pro přístup do daného souboru. Vzhledem k principu fungování jej lze implementovat pouze na operačních systémech podporujících virtuální paměť a v praxi je obvykle implementováno pomocí stránkování, přesněji stránkování na žádost. K funkci mmap patří funkce munmap, která vytvořené adresní propojení naopak zruší.
Funkce mmap je součástí standardu POSIX.
Častým a jednoduchým využitím mmapu je namapování stejného souboru více procesy za účelem sdílení paměti.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku mmap na anglické Wikipedii.