Dnes je Mláďátka velmi aktuální a zajímavé téma pro velké množství lidí na celém světě. Ať už díky svému vlivu na společnost, svému vlivu na každodenní život lidí nebo důležitosti v profesní oblasti, Mláďátka je tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Mláďátka, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho dopad v různých oblastech a možné budoucí důsledky, které by mohl mít. Od svých počátků až po současnost je Mláďátka předmětem debat a studií a v následujících řádcích se pokusíme toto vzrušující téma osvětlit.
Svatá Mláďátka betlémská | |
---|---|
![]() | |
mučedníci | |
Svátek | 28. prosince |
Uctíván církvemi | všechny křesťanské církve s kultem svatých |
Atributy | palmová ratolest |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jako Mláďátka či Neviňátka jsou označované děti, chlapci do dvou let věku, které podle Matoušova evangelia nechal v Betlémě zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše.[1] Matouš dává událost do souvislosti s Jeremjášovým proroctvím[2] o Ráchelině pláči. V západní liturgické tradici připadá svátek Mláďátek na 28. prosince.
Řecká liturgie uvádí, že Herodes zabil 14 tisíc chlapců, syrská hovoří o 64 tisících, středověcí autoři o 144 tisících; tato čísla však mají symbolický, ne historický význam. Moderní autoři uvádějí mnohem nižší čísla (10–20). Vyvraždění malých dětí nezmiňuje Flavius Iosephus, ačkoli se věnuje mnoha ukrutnostem v posledních letech Herodovy vlády.
Církev uctívá tyto zabité děti jako mučedníky, neboť je považuje za první oběti pronásledování kvůli Ježíši Kristu. Západní církev začala tento svátek slavit ve 4. nebo 5. století, spolu se svátkem sv. Štěpána a sv. Jana se nachází v Leoniánském sakramentáři (kolem roku 485). Latinská církev svátek slaví 28. prosince, řecká 29. prosince, syrská a chaldejská 27. prosince – datum zde neoznačuje den úmrtí dětí, ale souvislost jejich zabití s vánočním cyklem.
Svatým Neviňátkům byly zasvěcovány i kostely, například v Paříži zaniklý kostel se hřbitovem, kde se podle něj jmenuje fontána, nebo v Praze Betlémská kaple.