V dnešním světě získal Mistrovství Evropy ve fotbale 1976 nesrovnatelný význam. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v historii, Mistrovství Evropy ve fotbale 1976 je téma, které si zaslouží být analyzováno a diskutováno. Od svého vzniku až po dnešní dopad Mistrovství Evropy ve fotbale 1976 zanechal v lidstvu nesmazatelnou stopu. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty související s Mistrovství Evropy ve fotbale 1976 a pokusíme se porozumět jeho důležitosti a významu v různých kontextech. Doufáme, že prostřednictvím hloubkové analýzy a kritického pohledu objasníme Mistrovství Evropy ve fotbale 1976 a jeho důsledky v dnešní společnosti.
Mistrovství Evropy ve fotbale 1976 | |
---|---|
Podrobnosti o turnaji | |
Pořadatel | ![]() |
Datum konání | 16. červen – 20. červen |
Počet týmů | 4 |
Počet stadionů | 2 (ve 2 městech) |
Pořadí | |
Vítěz | ![]() (1. titul) |
2. místo | ![]() |
3. místo | ![]() |
4. místo | ![]() |
Statistika turnaje | |
Počet zápasů | 4 |
Počet gólů | 19 (4,75 na zápas) |
Návštěvnost | 106 087 (26 522 na zápas) |
Nejlepší střelec | ![]() |
Mistrovství Evropy ve fotbale | |
← 1972 1980 → |
Mistrovství Evropy ve fotbale 1976 [1] se konalo mezi 16. a 20. červnem 1976 v tehdejší Jugoslávii. Bylo to v pořadí páté mistrovství Evropy pořádané UEFA a poslední, jehož závěrečného turnaje se účastnily jen čtyři týmy a na nějž se sama pořadatelská země musela probojovat z kvalifikace. Zápasy se hrály na stadionu Crvené Zvezdy v Bělehradě a stadionu Maksimiru v Záhřebu. Mistrem Evropy se stal tým Československa, který ve finále porazil reprezentaci NSR v penaltovém rozstřelu.
O velkou senzaci se při tomto mistrovství Evropy postarali českoslovenští fotbalisté. Jejich výsledky zahrnovaly čtvrtfinálové vyřazení sovětské reprezentace, která kvůli tomu musela poprvé oželet účast na závěrečném turnaji, a semifinálové zdolání reprezentace Nizozemska a jejích hvězd. Největší překvapení však Čechoslováci připravili celé Evropě tím, že porazili ve finále mužstvo Spolkové republiky Německo, které bylo coby úřadující mistr světa a Evropy turnajovým favoritem. Tato zpráva, spolu se záznamem Panenkova legendárního dloubáčku při rozhodující penaltě, obletěla celý „starý kontinent“. Zklamání zažili nejen favorizovaní Němci, ale také domácí tým Jugoslávie, pro který zbylo pouze čtvrté místo.
Zlato ![]() |
Stříbro ![]() |
Bronz ![]() |
4. místo |
---|---|---|---|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Soupiska | Soupiska | Soupiska | Soupiska |
Kvalifikace hrané v letech 1974 až 1976 se zúčastnilo 32 reprezentací, které byly rozlosovány do 8 skupin po čtyřech týmech. Ve skupinách se utkal každý s každým doma a venku. Vítězové skupin se následně střetli ve čtvrtfinále, kde se utkali systémem doma a venku o účast na závěrečném turnaji.
Bělehrad | Záhřeb |
---|---|
Stadion Crvena Zvezda | Maksimir Stadium |
Kapacita stadionu: 54 000 diváků | Kapacita stadionu: 45 000 diváků |
![]() |
![]() |
Semifinále | Finále | ||||||
16. červen – Záhřeb | |||||||
![]() |
1 | ||||||
![]() |
3 | ||||||
20. červen – Bělehrad | |||||||
![]() |
2 (5) | ||||||
![]() |
2 (3) | ||||||
O třetí místo | |||||||
17. červen - Bělehrad | 19. červen - Záhřeb | ||||||
![]() |
2 | ![]() |
3 | ||||
![]() |
4 | ![]() |
2 |
16. června 1976 | |||
Československo ![]() |
3 – 1 (prodl.) | ![]() |
Maksimir, Záhřeb diváci: 17 969 |
Ondruš ![]() Nehoda ![]() Veselý ![]() |
Ondruš ![]() |
17. června 1976 | |||
Jugoslávie ![]() |
2 – 4 (prodl.) | ![]() |
Stadion Crvena Zvezda, Bělehrad diváci: 50 562 |
Popivoda ![]() Džajič ![]() |
Flohe ![]() Müller ![]() |
19. června 1976 | |||
Jugoslávie ![]() |
2 – 3 (prodl.) | ![]() |
Maksimir, Záhřeb diváci: 6 766 |
Katalinski ![]() Džajič ![]() |
Geels ![]() Willy van de Kerkhof ![]() |
20. června 1976 | |||
Československo ![]() |
2 – 2 (prodl.) | ![]() |
Stadion Crvena Zvezda, Bělehrad diváci: 30 790 |
Švehlík ![]() Dobiaš ![]() |
Müller ![]() Hölzenbein ![]() |
Penaltový rozstřel | |||
Masný ![]() Nehoda ![]() Ondruš ![]() Jurkemik ![]() Panenka ![]() |
5 – 3 | ![]() ![]() ![]() ![]() |
Nejlepší střelec (celkem): Givens (Irsko) – 8 gólů
Nejlepší střelec finálového turnaje: Dieter Müller (NSR) – 4 góly