Mistrovství Evropy v judu 1954

V dnešním světě se Mistrovství Evropy v judu 1954 stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Ať už díky svému dopadu na společnost, historickému významu nebo významu ve vědecké oblasti, Mistrovství Evropy v judu 1954 upoutal pozornost odborníků i nadšenců. V tomto článku do hloubky prozkoumáme nejdůležitější aspekty Mistrovství Evropy v judu 1954, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a jeho vývoj v čase. Od jeho počátků až po současný stav se vydáme na vzrušující cestu, abychom hluboce porozuměli všemu, co Mistrovství Evropy v judu 1954 nabízí.

Mistrovství Evropy v judu 1954
ZeměBelgie
PořadatelEvropský judistický svaz
Datum10. prosince 1954 – 11. prosince 1954
PředchozíMistrovství Evropy v judu 1953
NásledujícíMistrovství Evropy v judu 1955
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IV. Mistrovství Evropy v judu za rok 1954 proběhlo v Bruselu, Belgie ve dnech 10. až 11. prosince 1954.

Informace a program turnaje

Československo mělo na tomto mistrovství Evropy mezinárodní premiéru po přijetí do EJU v listopadu 1953.

Na mistrovství Evropy bylo přihlášeno 11 zemí – Nizozemsko, Francie, Spojené království, Československo, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Španělsko, Spolková republika Německo, Lucembursko a domácí Belgie.[1]

Na kongresu Evropské unie juda (EJU) byla přijata za člena Německá demokratická republika (NDR). Českoslovenští funcionáři Ladislav Pikhart a František Šíma měli dle tehdejšího tisku nemalou zásluhu na jejich přijetí.[1] Přijetí NDR mělo v budoucnu za následek (60. léta dvacátého století) komplikace s organizováním jednotlivých mezinárodních turnajů.

Judisté bojovali k.o. vyřazovacím způsobem. Judista, který v turnaji prohrál byl definitivně vyřazen. Poražení semifinalisté získali automaticky bronzovou medaili (3. místo).

Některé zdroje neuvádějí (ignorují) váhové kategorie. Jedná se především o britské zdroje.[2] Britové ještě počátkem 60. let dvacátého století nebyli ochotni akceptovat váhové kategorie jako regulerní judistickou soutěž a odmítali ve váhových kategoriích nastupovat. Teprvé nová generace okolo Briana Jackse (*1946) neměla s novým trendem (směrováním) v judu vážnější problémy. Zavedení váhových kategorií požadoval Mezinárodní olympijský výbor jako vstupní podmínku jednání o zařazení juda do programu olympijských her.

Československá stopa

Čeští judisté na vrcholných sportovních akcích

Vedoucí výpravy: František Šíma, šéftrenér reprezentace: Adolf Lebeda.

Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 5 judistů:

  • +80 kg: Zděnek Písařík (*1924) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo, obsadil 1. místo
  • +80 kg: Karel Vítek (*1923) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo, obsadil 2. místo
  • BRV: Zděnek Písařík (*1924) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo
  • BRV: Aleš Adamec (*1936) z DSO Spartak Hradec Králové ZVÚ
  • 1. Dan: Čestmír Švejda (*1931) z Ústředního domu armády (ÚDA)
  • 1. Dan: Karel Vítek (*1923) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo
  • 2. Dan: Aleš Adamec (*1936) z DSO Spartak Hradec Králové ZVÚ
  • 3. Dan: Alexandr Tompich (*1928) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo

V soutěži družstev výhralo Československo skupinu B, když porazilo Itálii 2,5:2 a Rakousko 2:1. V semifinále prohrálo Československo s Francií 0:5 a vybojovalo 3. místo.[1]

Výsledky

Individuální soutěže

Muži Zlato Stříbro Bronz
Váhové kategorie
−68 kg Nizozemsko Jan De Waal (NED) Nizozemsko Anton Wagenaar (NED) Československo Alexandr Tompich (TCH) Švýcarsko Iaggi (SUI)
−80 kg Nizozemsko Hein Essink (NED) Nizozemsko Dick Konings (NED) Západní Německo Leo Köhler (FRG) Západní Německo Henrich Metzler (FRG)
+80 kg Československo Zděnek Písařík (TCH) Československo Karel Vítek (TCH) Západní Německo Walter Reiter (FRG) Itálie Marcello Cataldi (ITA)
Muži Zlato Stříbro Bronz
Kategorie technických stupňů
1. Dan Belgie Daniel Outelet (BEL) Francie Gilbert Briskine (FRA) Španělský stát Enrico Aparicio (ESP) Francie André Collonges (FRA)
2. Dan Francie Michel Dupré (FRA) Spojené království Douglas Young (GBR) Nizozemsko Piet van den Geest  (NED) Západní Německo Richard Unterburger (FRG)
3. Dan Francie Bernard Pariset (FRA) Francie Lucien Colonges (FRA) Spojené království Alfred Grabher (GBR) Nizozemsko Jan van der Horst (NED)
Muži Zlato Stříbro Bronz
Kategorie bez rozdílu vah a technických stupňů
Nizozemsko Anton Geesink (NED) Francie Henri Courtine (FRA) Francie Guy Cauquil (FRA) Itálie Nicola Tempesta (ITA)

Soutěže družstev

Muži Zlato Stříbro Bronz
Družstva podle
technických stupňů 		FrancieFrancie Francie (FRA)
(Guy Cauquil,
Michel Dupré,
Henri Courtine,
Bernard Pariset,
Jean Legay) 		NizozemskoNizozemsko Nizozemsko (NED)
(Jan de Waal,
Hein Essink,
Piet Feyt,
Anton Geesink,
Jan Rapmund) 		Spojené královstvíSpojené království Spojené království (GBR)
(Richard Bowen,
Alfred Grabher,
Thomas McDermott,
George Whyman,
Douglas Young) 		ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (TCH)
(Alexandr Tompich,
Čestmír Švejda,
Zděnek Písařík,
Aleš Adamec,
Karel Vítek)

Odkazy

Literatura

  • Ju-Do - The Official Translation of the Magazine of the Kodokan, Vol. V N°1, str. 3

Reference

  1. ↑ a b c Československý sport. 1954-12-11, s. 6. ISSN 0323-1224. 
  2. ↑ http://www.madpc.co.uk/~BJA/Magazines/Budokwai%20-%20Jan%201955%20%20X%20%20N4.pdf
Mistrovství Evropy v judu

1951 • 1952 • 1953 • 1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 • 2025

Seznamy medailistů
Muži
Ženy