Miroslav Barvík
| Miroslav Barvík | |
|---|---|
| Narození | 14. září 1919 Lužice u Hodonína, Morava Československo  Československo |
| Úmrtí | 2. března 1998 (ve věku 78 let) Brno Česko Česko |
| Alma mater | Konzervatoř Brno |
| Povolání | hudební skladatel, hudební kritik, muzikolog a divadelní ředitel |
| Choť | Sylvia Kodetová |
| Funkce | ředitel (od 1948) ředitel (od 1966) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miroslav Barvík (14. září 1919 Lužice u Hodonína – 2. března 1998 Brno) byl český hudební skladatel a kritik.
Život
Po maturitě v roce 1937 studoval na brněnské konzervatoři skladbu a klavír. Současně na Masarykově univerzitě studoval hudební vědu. Konzervatoř absolvoval u Václava Kaprála Symfoniettou pro orchestr, ženský sbor, varhany, klavír a alt solo. V letech 1942–1944 byl soukromým žákem Vítězslava Nováka a studium dokončil mistrovským kurzem Pražské konzervatoře u Jaroslava Řídkého.
Pracoval jako učitel hudební teorie, klavíru a dirigování na Masarykově ústavu hudby F. M. Hradila v Ostravě (1942–1945). Po osvobození se stal kulturním referentem v Brušperku, oblastním inspektorem hudebních škol, tajemníkem brněnské konzervatoře a sbormistrem dělnického pěveckého sboru při Okresním výboru Komunistické strany v Králově Poli. V roce 1949 se stal profesorem dějin hudby a teoretických předmětů na Pražské konzervatoři a externě učil opět na brněnské konzervatoři a jiných školách. Přes nepopiratelné zásluhy na poli hudební vědy (např. práce o díle Vítězslavy Kaprálové a Leoše Janáčka) a popularizace vážné hudby (mimo jiné byl tvůrcem oblíbeného rozhlasového pořadu Hovory o hudbě) byl jednatelem Syndikátu českých skladatelů, stavovské organizace českých skladatelů vážné a populární hudby včetně muzikologů a autorů zhudebněných textů, která existovala od 20. února 1946.
V roce 1966 byl jmenován uměleckým ředitelem Státní opery v Brně (dnes Janáčkovo divadlo). Po roce 1968, tedy po příchodu sovětských vojsk na naše území, byl vyloučen z komunistické strany, protože se proti okupaci vysílalo veřejně z divadelního rozhlasu a byl z funkce ředitele odvolán. V roce 1979 odešel do důchodu. Zemřel 2. března 1998 v Brně.
Po jeho smrti, kdy byla v nekrologu v Lidových novinách zdůrazněna jeho angažovanost pro komunistický režim , vystoupil na obranu jeho lidských vlastností Václav Žilka .
Dílo
Kantáty
- Poděkování Sovětskému svazu (text Stanislav Kostka Neumann - 1947)
- Pražské jaro (text Vítězslav Nezval - 1949)
- Ruky preč od Koreje (1950)
- Píseň o Sovětské zemi (1951)
- Volám vás na soud světa (1953)
- Pionýrská pohádka (1953)
- Staré pověsti české (dle Aloise Jiráska)
Orchestrální skladby
- Symfonietta pro orchestr, ženský sbor, varhany, klavír a alt solo (1942)
- Serenáda pro smyčce (1941)
- Symfonie (1944)
- Tance ze Slovácka (1949)
- Dimitrov (rapsódie, 1952)
- Zverbovali šohajíčka (1957)
- Slavnostní předehra
Komorní skladby
- Lidice (sonáta pro klavír)
- 2 smyčcové kvartety
- Klavírní trio „Na památku Vítězslavy Kaprálové“ (1940)
- Sonáty a sonatiny pro klavír, violoncello, hoboj aj.
Ostatní
- Řada písní a sborů, velmi často s politickou tematikou.
- Hudba k filmu „Veliká příležitost“
- Scénická hudba (Dukla, Na jih od 38. rovnoběžky)
Knižní publikace
- Základy nauky o hudbě (1945)
- Chci umět modulovat (1947)
- Problém estetického hodnocení hudby (1948)
- Přehled hudební akustiky (1949)
- Hudebníkova cesta do Sovětského svazu (1954)
- Hovory o hudbě. O vzniku a vývoji hudebních slohů (1961)
- Poprvé v opeře, Praha, 1963
Odkazy
Reference
- ↑ zpráva ČTK. Zemřel skladatel Miroslav Barvík. Lidové noviny. 7. 3. 1998, s. 12. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ ŽILKA, Václav. Druhá tvář pana Barvíka. Lidové noviny. 13. 3. 1998, s. 11. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Barvík
- Pamětní web
- Miroslav Barvík v Encyklopedii dějin města Brna