V dnešním světě je Minuskule téma, které nabylo na důležitosti a mělo významný dopad na společnost. Postupem času získal Minuskule větší význam v různých oblastech a vyvolal diskuse, debaty a analýzy týkající se jeho relevance a důsledků. To je důvod, proč je nezbytné ponořit se do studia a porozumění Minuskule, protože jeho pochopení a analýza jsou transcendentální pro pochopení světa, ve kterém žijeme. V tomto článku se ponoříme do různých dimenzí a aspektů souvisejících s Minuskule s cílem poskytnout komplexní pohled na toto téma a jeho důsledky v dnešní společnosti.
Minuskule (malá písmena, minusky) jsou forma písmen (v latince a, b, c, …), jejich opakem jsou velká písmena (majuskule: A, B, C, …). V paleografii se minuskule definují jako znaky, které lze zapsat do čtyřlinkové osnovy tak, že mohou zaplňovat pouze střední pásmo, zasahovat do horního pásma nebo do dolního pásma, příp. do obou pásem. Oproti tomu majuskule se zpravidla zapisují mezi dvě linky psací osnovy, takže vyplňují horní a střední psací pásmo.[1]
V matematice se užívají např. k označení proměnné, prvků množin aj., v geometrii se jimi zpravidla označují čáry: křivky, úsečky, přímky atd.
Ve fyzice se minuskulemi označují některé veličiny, např. rychlost „v“, délka „l“, hmotnost „m“. V soustavě jednotek jednak některé jednotky (metr „m“, gram „g“, sekunda „s“), jednak předpony pro jednotky menší, než jsou jednotky základní (desetiny: deka- „da“, tisíciny: mili- „m“, miliardtiny: nano- „n“ aj.) s jedinou výjimkou, kterou je tisícinásobek: kilo- „k“.
Vyjádření dynamiky v hudbě, např. fp – forte piano, ff – fortissimo, pf – pianoforte, pp – pianissimo atd.
Ve světě počítačů, konkrétně v CSS, se pro vlastnost „text-transform“ používá hodnota „lowercase“.