Dnes je Mimas (měsíc) téma, které má ve společnosti velký význam. V průběhu historie Mimas (měsíc) ovlivňoval životy lidí různými způsoby, ovlivňoval jejich rozhodnutí, myšlení a způsob jednání. Ze sociálního přístupu byl Mimas (měsíc) předmětem debat a diskuzí v různých oblastech, které generovaly protichůdné názory a různé pozice. Proto je nezbytné ponořit se hlouběji do studia Mimas (měsíc), abychom pochopili jeho důležitost a dopad na každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mimas (měsíc), analyzujeme jeho historický kontext, jeho relevanci dnes a možné důsledky pro budoucnost.
Mimas (též Saturn I)[1] je měsíc planety Saturn. Od Saturnu je vzdálen 185 520 kilometrů. Jeho poloměr je 196 kilometrů. Hmotnost měsíce je 3,80×1019 kilogramů. Objeven byl roku 1789 a objevitelem se stal William Herschel. Je pojmenován po Mimasovi, synovi bohyně Gaie a boha Úrana.
První detailní poznatky o měsíci získala sonda Voyager 1, která pořídila snímky s rozlišením až 2 km. Ty byly později doplněny pozorováními provedenými sondou Cassini. Doba jednoho oběhu kolem planety měsíci je 0,942422 dne. Doba rotace je stejná a je tedy 0,942422 dne. Kolem planety obíhá rychlostí 14,32 km/s.
Nepřehlédnutelnou dominantou měsíce je velký impaktní kráter Herschel na jeho povrchu nazvaný po svém objeviteli W. Herschelovi. Kráter má v průměru 130 km a je 10 km hluboký.[2]
Těleso, které svým dopadem kráter způsobilo, mělo průměr asi 10 km a mohlo způsobit i roztříštění měsíce po dopadu.[3]
Průměrná teplota povrchu je 73 K. Při tak nízké teplotě se led na povrchu měsíce stává velmi tvrdým a jeho tvar zůstává zachován po dlouhou dobu. Proto se impaktní krátery dochovaly od svého vzniku až dodnes.