V dnešním světě se Miloš Slovák stal stálým tématem konverzace. Jak společnost postupuje, důležitost Miloš Slovák se stále více projevuje v různých aspektech každodenního života. Od pracoviště až po osobní se ukázalo, že Miloš Slovák má významný dopad na způsob, jakým spolu lidé interagují a jak se různé situace odehrávají. V průběhu let vyvolal Miloš Slovák diskusi a úvahy a ukázal se být relevantním tématem v současném kontextu. Tento článek prozkoumá různé pohledy na Miloš Slovák a analyzuje jeho vliv v různých oblastech moderního života.
Miloš Slovák | |
---|---|
![]() | |
Narození | 5. dubna 1885 nebo 12. dubna 1885 Brno, Morava ![]() |
Úmrtí | 18. února 1951 (ve věku 65 let) Praha ![]() |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, grafik a kreslíř |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloš Slovák (5. dubna 1885 Brno[1] – 18. února 1951 Praha) byl český malíř a reklamní grafik.
Narodil se v Brně v rodině ředitele hotelu. V mládí pobýval v Kroměříži u strýce, tiskaře Jindřicha Slováka (ten se vyučil v Moravské akciové tiskárně v Brně). V letech 1901 až 1902 namaloval několik kroměřížských motivů, které strýc reprodukoval na pohlednicích. Slovák absolvoval pražskou uměleckoprůmyslovou školu a po jejím absolvování studoval malbu u profesora Vojtěcha Hynaise na Akademii výtvarných umění v Praze 10.
V roce 1908 obdržel z Lerchovy Nadace pro cesty umělců do Říma (nadaci založil český malíř Lev Lerch) prostředky na studijní pobyt do Itálie a do Káhiry. Další zahraniční cesty vedly do jižní Evropy, rád pobýval na Korsice, v severní Africe, Maroku, Tunisu.
Pobýval také na Slovensku. Před první světovou válkou odjel do Ameriky, kde žil až do roku 1922. Zde získal cenné zkušenosti s moderní obchodní reklamou, např. pro Bordens Malt Milk, Gordon Hosiery a další.
Do Československa se vrátil jako úspěšný grafik s velkou hotovostí a balíkem akcií amerických elektrických podniků, které vyměnil za akcie Báňské a hutní společnosti. U ředitele této společnosti pracovala jeho životní družka Helena Třísková. V Praze bydlel na Riegrově nábřeží č. 32, dnes Masarykovo nábřeží.
Finančně nezávislý maloval obrazy pro radost a „přivydělával“ si reklamní plakátovou tvorbou, jak obchodní, tak i filmovou. Získal prestižní postavení grafického designéra u firmy Baťa za měsíční paušál 5 000 Kč. Je autorem mnoha návrhů litografických plakátů. Pracoval také pro pražskou firmu Fr. Schnöbling, která vyráběla dětský zásyp Sypsi, zubní hygienu BIS Acidentol a zejména slavnou zubní pastu Thymolin. Název odvozen od Tymiánu, majícího protizánětlivé a antiseptické účinky. Pastu používala a propagovala prvorepubliková československá armáda. Je autorem plakátu, kterým se proslavilo rčení „Thymolinový úsměv“.
Grafické práce nepodepisoval, vzácně je opatřoval monogramem. Byl členem Jednoty umělců výtvarných v Praze.[2] Po nástupu komunistického režimu byly jeho práce vystaveny pouze na jedné společné výstavě.[3] První samostatnou výstavu Miloše Slováka obchodní plakátové litografické tvorby uspořádala v pražské Galerii Lucerna v dubnu a květnu 2016 ze své sbírky Agentura ProVás.[4]