Ve světě Milan Slavický byl vždy velký zájem a zvědavost ze strany lidí. Ať už díky svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jednoduše jeho roli v populární kultuře, Milan Slavický dokázal upoutat pozornost milionů jedinců po celém světě. V tomto článku důkladně prozkoumáme vše, co souvisí s Milan Slavický, od jeho vzniku až po jeho dnešní vliv. Budeme také analyzovat jeho dopad v různých oblastech a také jeho vývoj v čase. Připravte se na ponoření do fascinujícího světa Milan Slavický a objevte všechny aspekty, díky kterým je tak relevantní a zajímavý.
Prof. PhDr. MgA. Milan Slavický | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 7. května 1947 Praha |
Úmrtí | 18. srpna 2009 (ve věku 62 let) Praha |
Žánry | klasická hudba a elektroakustická hudba |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog a muzikolog |
Ocenění | Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby (2009) |
Rodiče | Klement Slavický |
Příbuzní | dědové Kamil Voborský a Klement Slavický syn Tomáš Slavický |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milan Slavický (7. května 1947 Praha – 18. srpna 2009[1] Praha) byl český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.
Pocházel z hudební rodiny, skladateli byli jak jeho otec Klement Slavický, tak oba jeho dědové Kamil Voborský a Klement Slavický st..
Milan Slavický vystudoval v roce 1973 skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně,[2] kde ho vedl Jan Kapr, dále se věnoval studiu hudební vědy na Filozofické fakultě UK a HAMU v Praze, kde ho vyučovali Karel Janeček a Karel Risinger. Stal se hudebním režisérem a rozhlasovým dramaturgem, takto stojí za více než 500 nahrávkami klasické hudby, s větším důrazem na elektroakustickou hudbu. Zabýval se také publicistikou, odbornou muzikologickou prací a skladbou.
Zemřel roku 2009 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Psal symfonickou, komorní a elektroakustickou hudbu, po roce 1990 podstatně vzrostl jeho zájem o hudbu vokální.[3] Jeho skladby byly často hrány na českých i zahraničních pódiích a dostalo se jim i významných ocenění, a to už od počátků jeho tvorby. Dvakrát triumfoval v mezinárodní soutěži mladých skladatelů Carla Marii von Webera v Drážďanech (1976 a 1979).[4] Symfonická vize pro velký orchestr Porta coeli, zkomponovaná pro festival Berliner Festwochen, například získala Cenu české hudební kritiky pro nejlepší skladbu za rok 1992.
Od roku 1990 se Slavický věnoval pedagogické činnosti na HAMU i na FF UK, na HAMU byl jmenován docentem (1997) a později profesorem (2001).[6] Byl hostujícím profesorem na University of New York v Praze. V muzikologii se věnoval především hudbě druhé poloviny 20. století. Napsal dvě knihy, Rozhovory z Domu umělců (1990) a Gideon Klein. Torzo života a díla (1995).[7]