V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Milada Špálová, které v posledních letech získalo značný význam. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost prozkoumáme různé aspekty a perspektivy obklopující Milada Špálová. Prostřednictvím podrobné a komplexní analýzy se budeme snažit porozumět tomu, jak Milada Špálová ovlivnil naše prostředí a jak tomu bude v budoucnu. S kritickým a reflexivním pohledem se budeme zabývat různými aspekty, které činí Milada Špálová tématem zájmu a diskuse v současném prostředí. Shromažďováním a prezentováním relevantních informací si tento článek klade za cíl poskytnout komplexní a obohacující pohled na Milada Špálová. Přidejte se k nám na této fascinující cestě objevování a bádání!
Milada Špálová | |
---|---|
Rodné jméno | Milada Benešová |
Narození | 30. května 1884 Beroun ![]() |
Úmrtí | 1. prosince 1963 (ve věku 79 let) Liberec ![]() |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | malířka |
Příbuzní | Václav Špála švagr |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Milada Špálová, rozená Benešová (30. května 1884, Beroun[1][2] – 1. prosince 1963, Liberec) byla česká malířka.
V letech 1900–1905 studovala na UMPRUM v Praze a na škole prof. W. Thora v Mnichově. V letech 1906–1915 pracovala pro umělecké družstvo Artěl v Praze a v červnu 1915 se provdala[3] za Františka Špálu[4]. Poté žila na Podkarpatské Rusi (Sevluš, Užhorod). Malovala krajinu a zátiší, zejména květiny a náměty z Českého ráje, Turnovska a Podkarpatské Rusi. Její manžel František byl bratrem malíře Václava Špály.