V dnešní době je Mikuláš Pálffy (1552–1600) téma, které nabylo ve společnosti velkého významu. Jeho dopad se odráží v různých oblastech každodenního života, od politiky po populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme implikace a význam Mikuláš Pálffy (1552–1600), analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho vliv na současný svět. Kromě toho prozkoumáme, jak Mikuláš Pálffy (1552–1600) utvářel způsob, jakým interagujeme s prostředím as ostatními lidmi, a také jeho roli při utváření našich individuálních a kolektivních zkušeností. Mikuláš Pálffy (1552–1600) je fenomén, který se neomezuje na jedinou sféru společnosti, ale překračuje hranice a bariéry a vyvolává diskuse a debaty na všech úrovních.
Mikuláš II. Pálffy z Erdődu | |
---|---|
![]() | |
Narození | 10. září 1552 Čabradský Vrbovok |
Úmrtí | 23. dubna 1600 (ve věku 47 let) Červený Kameň |
Místo pohřbení | Bratislava Katedrála svatého Martina v Bratislavě |
Povolání | politik |
Politická strana | politik před vznikem politických stran |
Choť | Marie Magdalena Fuggerová (od 1583)[1] |
Děti | Pavel IV. Pálffy z Erdődu[2] Štěpán II. Pálffy z Erdődu[2] Marie Žofie Pálffyová z Erdődu Mikuláš III. Pálfy z Erdődu Kateřina Pálffyová z Erdődu[2] Jan II. Pálffy z Erdődu[2] |
Rodiče | Petr I. Pálffy z Erdődu[2] a Žofie Dersffyová ze Szerdahely[2] |
Rod | Pálffyové z Erdődu |
Příbuzní | Jan I. Karel Pálffy z Erdődu a Jan III. Antonín Pálffy z Erdődu[2] (vnoučata) |
Funkce | župan Bratislavské župy (1580–1600)![]() Q127035451 (1581–1600)vrchní župan Komáromské župy (1641–1600) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikuláš II. Pálfy z Erdődu (maďarsky Pálffy Miklós, 10. září 1552, Čabraď [3] - 23. dubna 1600, Častá - Červený Kameň) byl uherský šlechtic z významného rodu Pálffyů z Erdődu, politik a diplomat, účastník četných bojů proti Turkům.
Mikuláš II. se narodil v hornouherské Čarbradi, jako syn Petra Pálffyho († 1568), méně známého feudála a účastníka protitureckých bojů a jeho manželky Žofie, rozené Deršfiové. Mikuláš Pálffy měl tři sestry a čtyři bratry.
Především vlastními silami a schopnostmi dosáhl významné funkce: od roku 1574 byl královským stolníkem, v roce 1580 se stal kapitánem Bratislavského hradu a županem Bratislavské župy, které mu Rudolf II. v roce 1599 potvrdil a dal do dědičné držby. V roce 1581 se stal královským komorníkem, v roce 1582 skutečným vnitřním tajným radou, v roce 1584 kapitánem Komárna a županem komárenské župy. Od roku 1598 získal od Rudolfa II. titul říšský hrabě.
Mikuláš Pálffy se podle vzoru a příkladu svého otce zúčastnil protitureckých bojů na slovenském území. Byl nejvýznamnějším velitelem v 15leté válce proti Turecku. V roce 1593 se zúčastnil bojů u Pákozdu a přispěl k vítězství císařských vojsk, byl při obléhání Stoličného Bělehradu, dobyl několik pohraničních hradů a pevnosti (Fiľakovo, Divín, Modrý Kámen, Szécsény, Drégelypalánk, v roce 1594 Novohrad, 1595 Štúrovo, 1596 Vác, 1598 Ráb, Tata, Veszprém, Palota, Nagyvászony, 1599 bojoval u Stoličného Bělehradu, Budína a Pešti).
Mikuláš Pálffy byl na jedné straně významný vojenský velitel, ale zároveň i podnikatel. Pro císařské vojsko dodával základní potraviny (obilí, víno, maso), čímž nabyl obrovského majetku. Zároveň za své služby dostával různé statky a manželstvím s Marií Magdalenou Fuggerovou získal hrad a panství Červený Kameň (západní Slovensko), v roce 1599 získal bratislavské panství.
Mikuláš Pálfy z Erdődu se oženil s Marií Magdalenou z bohatého augsburského rodu Fuggerů, což mu částečně pomohlo při společenském vzestupu. Manželé spolu měli 5 synů a 3 dcery, z toho:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikuláš Pálfi (1552 – 1600) na slovenské Wikipedii.