Tento článek se bude zabývat tématem Mikuláš Galanda, které v posledních letech získalo velký význam. Mikuláš Galanda je téma, které v dnešní společnosti vyvolalo rozsáhlou debatu, jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a přístupů bude analyzováno mnoho aspektů, které obklopují Mikuláš Galanda, a také jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Budou prozkoumány jeho původ, jeho sociální, politické a ekonomické důsledky, stejně jako jeho dopad na populární kulturu a technologii. Tento článek se snaží nabídnout komplexní pohled na Mikuláš Galanda a poskytnout čtenáři širší a hlubší porozumění tomuto dnes tak aktuálnímu tématu.
Mikuláš Galanda | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. května 1895 Turčianske Teplice ![]() |
Úmrtí | 5. června 1938 (ve věku 43 let) Bratislava ![]() |
Místo pohřbení | Národný cintorín v Martině |
Alma mater | Maďarská univerzita výtvarných umění (1914–1916) Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1923–1927) |
Povolání | malíř, grafik, ilustrátor a kreslíř |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikuláš Galanda (4. května 1895, Turčianske Teplice, Uhersko – 5. června 1938, Bratislava, Československo) byl slovenský malíř, grafik a ilustrátor. Patří k výrazným průkopníkům a propagátorům moderního umění na Slovensku. Je pochován je na Národním hřbitově v Martině.
Narodil se v Turčianských Teplicích v rodině místního notáře, později vystudoval gymnázium v Lučenci.
Po absolvování gymnázia v Lučenci, začal v roce 1914 studovat malbu na Akademii výtvarných umění v Budapešti. Studium však musel po dvou letech pro válečné události 1. světové války zanechat.
V roce 1922 odjíždí do Prahy, kde začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole u prof. V. H. Brunnera. Po roce přestoupil na pražskou Akademii výtvarných umění a studoval u prof. A. Thieleho a prof. Augusta Brömse. V době studia v Praze se spřátelil s Martinem Benkem.
Po ukončení studia vyučoval Mikuláš Galanda od roku 1929 malbu a kreslení na střední škole v Bratislavě. V roce 1933 se stal řádným profesorem na tamější Škole uměleckých řemesel. Na počátku 30. let 20. století vystoupil Mikuláš Galanda spolu s přítelem Ľudovítem Fullou před veřejnost s manifestem „Súkromné listy Fullu a Galandu“, ve kterých: „vyslovili potrebu skoncovať so starými, nič nehovoriacimi umeleckými metódami a zabehanými manierami a žiadali preraziť a uvoľniť cestu novým výrazovým prostriedkom a postupom, ktoré by zodpovedali dynamickým premenám, ktoré boli charakteristické pre život človeka a spoločnosti 20. storočia.“
Galanda ilustroval také kulturní a politickou revue DAV.
Mikuláš Galanda byl pochován v Turčianských Teplicích a v roce 1978 byly jeho tělesné ostatky převezeny na Národní hřbitov v Martině. V jeho rodném domě v Turčianských Teplicích je od roku 1991 zpřístupněna galerie se stálou expozicí jeho děl.
Kromě množství výstav po celém Československu vystavoval Mikuláš Galanda svoje díla v New Yorku, v Moskvě a v roce 1937 i na Světové výstavě v Paříži, kde získal stříbrnou medaili za knižní grafiku a ilustrace.
Mezi jeho nejznámější obrazy patří:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikuláš Galanda na slovenské Wikipedii.