V dnešní době se Mikropropagace rostlin stalo tématem obecného zájmu společnosti. Lidé mají stále větší zájem dozvědět se více o Mikropropagace rostlin a o tom, jak ovlivňuje jejich každodenní život. S rozvojem technologií a globalizací se Mikropropagace rostlin stal relevantnějším v různých oblastech, od politiky po ekonomiku, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mikropropagace rostlin a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v našem každodenním životě.
Mikropropagace rostlin představuje soubor technik in vitro, jejichž cílem je rychlé namnožení (naklonování) rostlinného materiálu. Jedná se o jedny z nejprimitivnějších typů rostlinných explantátů. Nejběžnější techniky jsou:
Při využívání adventivní embryonie vzniká embryo a z něj celá rostlina z jediné buňky. V praxi samozřejmě není nutné používat jedinou buňku, což je metoda zbytečně obtížná a nejistá. Díky totipotenci rostlinných buněk lze jako první buňku použít téměř jakoukoukoli část rostlinného těla, s výjimkou např. sítkových elementů floému, které jako jediná živá buňka v rostlinném těle neobsahují genetickou informaci, nebo mrtvého xylému, který ji také neobsahuje. Pro adventivní embryonii a tím pro mikropropagaci rostlin je možné využít dokonce i haploidního samčího gametofytu z pylu, čímž vzniknou haploidní rostliny. Pomocí vhodného mitotického jedu lze později nakrátko zablokovat po mitose cytokinezi, čímž dojde ke diploidizaci. Vzniklá diploidní rostlina má stále tytéž geny, které měl rodičovský mikrogametofyt, nyní ovšem zdvojené. Je tedy absolutním homozygotem, nemá žádné lišící se alely. Tyto homozygoti jsou využívání ve šlechtitelství.