Dnes je Mieczysław Horszowski tématem, které vyvolává velký zájem a diskuse v různých oblastech společnosti. Toto téma po léta nabývá značné aktuálnosti a probouzí zájem odborníků, akademiků, odborníků i laické veřejnosti. Význam Mieczysław Horszowski spočívá v jeho dopadu na různé aspekty každodenního života a také v jeho vlivu na rozhodování na politické, sociální a ekonomické úrovni. Proto je nezbytné do hloubky porozumět aspektům obklopujícím Mieczysław Horszowski, jeho důsledkům a jeho krátkodobým a dlouhodobým účinkům. Proto se v tomto článku budeme komplexně a objektivně zabývat různými aspekty souvisejícími s Mieczysław Horszowski s cílem poskytnout jasnou a úplnou vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu.
Mieczysław Horszowski | |
---|---|
![]() Mieczysław Horszowski (1990) | |
Narození | 23. června 1892 Lvov |
Úmrtí | 22. května 1993 (ve věku 100 let) Filadelfie |
Alma mater | Lvovská konzervatoř |
Povolání | klavírista a hudební pedagog |
Zaměstnavatel | Curtisův hudební institut |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mieczysław Horszowski (23. června 1892 Lvov – 22. května 1993 Filadelfie) byl polský pianista.
Naučil se hrát v Haličské hudební společnosti ve Lvově u Karla Mikulého. Ve věku sedmi let odešel do Vídně, kde studoval u Teodora Leszetyckého. K jeho učitelům patřili také Henryk Meltzer-Szczawiński, Mieczysław Sołtys a Stanisław Niewiadomski.
V roce 1901 veřejně debutoval ve Varšavě, hrál Beethovenův Klavírní koncert C-dur op. 15 č. 1. Ještě jako dítě poté absolvoval turné po Evropě a Spojených státech. Společně s cellistou Pablem Casalsem, jehož společníkem byl Horszowski od roku 1906, nahrál v padesátých letech několik Beethovenových skladeb.
Horszowski se přestěhoval po první světové válce do Itálie, kde žil a učil až do roku 1941. Poté emigroval do Spojených států, kde učil v Curtis Institute of Music ve Filadelfii, až do své smrti.
Vystoupil i u příležitosti svých 100. narozen, v USA i v Evropě. K jeho repertoáru patřila klavírní díla Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Ludviga van Beethovena, Frederica Chopina a Roberta Schumanna.