Michal Králka je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost společnosti. Svým významem v akademické, sociální, politické a technologické oblasti se Michal Králka stal bodem neustálých diskusí a nevyčerpatelným zdrojem informací a kontroverzí. Od svých počátků až po současný dopad se Michal Králka ukázalo jako mnohostranné téma zahrnující širokou škálu úvah a aspektů. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších přístupů souvisejících s Michal Králka, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a prozkoumáme jeho význam v dnešní společnosti.
Michal Králka | |
---|---|
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1936 – 1938 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 28. listopadu 1888 Lopej ![]() |
Úmrtí | 25. července 1939 (ve věku 50 let) Lopej ![]() |
Děti | Michal Králka |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Michal Králka (28. listopadu 1888 Lopej – 25. července 1939 Lopej) byl slovenský a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Komunistickou stranu Československa.
Vyučil se valcířem v železárnách v Podbrezové, kde pak pracoval. Za první světové války bojoval v řadách rakousko-uherské armády a padl do ruského zajetí. Po návratu se v ČSR angažoval v komunistickém hnutí. Spoluzakládal stranickou buňku v Lopeji. Organizoval stávky a demonstrace. Byl členem obecního zastupitelstva a místostarostou Lopeje.[1]
Po parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně roku 1936 jako náhradník poté, co byl mandátu zbaven senátor František Kubač. V senátu setrval do prosince 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.[2] Profesí byl kovodělníkem v Lopeji.[3]
Jeho synem byl odbojář Michal Králka (1919–1975).