Dnes se ponoříme do vzrušujícího světa Mešita sultána Ahmeda a prozkoumáme všechny fascinující aspekty, které jej obklopují. Od jeho vzniku až po jeho dopad na současnou společnost se ponoříme na cestu objevování a poznání, analyzujeme každý detail a odhalíme záhady, které jej obklopují. Mešita sultána Ahmeda byl v historii předmětem zájmu a debat a prostřednictvím tohoto článku se snažíme osvětlit všechny aspekty, díky kterým je tak zajímavý. Připravte se na hloubkový průzkum, který vám zanechá obnovenou a obohacující vizi Mešita sultána Ahmeda.
Mešita Sultan Ahmed | |
---|---|
![]() Pohled na mešitu z parku Sultan Ahmed | |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 41°0′19,39″ s. š., 28°58′36,57″ v. d. |
![]() ![]() Mešita Sultan Ahmed | |
Architektonický popis | |
Architekt | Sedefkar Mehmed Agha |
Stavební sloh | osmanská architektura |
Odkazy | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mešita sultána Ahmeda (turecky Sultanahmet camii) je historická mešita v Istanbulu, největším městě Turecka a hlavním městě Osmanské říše (od roku 1453 do 1923). Díky obložení stěn modrými dlaždicemi je též známa jako Modrá mešita.
Je nejznámějším symbolem Istanbulu hned po Hagii Sofii, jedná se o druhou největší mešitu ve městě, která jako první měla šest minaretů. U mešit platí pravidlo: běžná mešita má jeden minaret, lepší může mít dva minarety, ale šest minaretů smí mít pouze mešita v Mekce. Pověst proto praví, že sultán musel nakonec nechat postavit v Mekce sedmý minaret.
Byla postavena roku 1617 pro sultána Ahmeda I. Poloha mešity vysoko nad vodami Marmarského moře, její stavební řešení i výzdoba představují vrchol osmanské architektury. V interiéru mešity zaujmou čtyři mohutné rýhované pilíře nesoucí hlavní kupoli, stovky červenobílých modlitebních koberečků, pět řad barevně zasklených oken. Obložení stěn modrými fajánsovými dlaždicemi, které daly mešitě přívlastek „modrá“. K mešitě přiléhá i Muzeum koberců a kelimů. Nedaleko je také Mauzoleum Sultána Ahmeda I.
Naproti Modré mešitě stojí velkolepé dílo byzantského umění chrám Boží moudrosti Hagia Sofia. Tato sakrální stavba sloužila jako muzeum, v červenci 2020 byla na základě dekretu prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana opětovně přeměněna v mešitu.
Synové Ahmeda I.:
Synové Murada IV.:
Dcery Ahmeda I.:
Dcery Murada IV.: