Mezocyklóna

V dnešním světě je Mezocyklóna tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého objevení vyvolal Mezocyklóna velký zájem a debatu a stal se opakujícím se tématem konverzace ve společnosti. Ať už díky svému dopadu na populární kulturu, jeho významu v historii nebo jeho vlivu ve vědecké oblasti, Mezocyklóna dokázal překonat bariéry a vyniknout jako téma důležité pro různá odvětví. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Mezocyklóna a analyzujeme jeho význam a důsledky dnes.

Mezocyklóna je vír o rozměrech až desítek km s cyklonálním zakřivením proudnic.[1] Obvykle vzniká v polárním nebo arktickém vzduchu studeného sektoru řídících cyklón. V poli přízemního tlaku vzduchu bývá mezocyklóna vyjádřená brázdou nižšího tlaku vzduchu, popřípadě i uzavřenou izobarou. Doba existence mezocyklóny se pohybuje okolo 1 dne. Mezocyklóna zpravidla vzniká v různých vzdálenostech od studené fronty řídící cyklóny. Vznikne-li však v její bezprostřední blízkosti, může způsobit její zvlnění a často pak s ní splyne. Oblačnost mezocyklóny je uspořádána do několika spirálních ramen, které jsou tvořeny izolovanými konvektivními buňkami nebo kumulonimby. Spirální ramena mohou být také tvořena uspořádanou konvekční oblačností. Mezocyklóny jsou doprovázeny silným větrem a intenzívními přeháňkami, v zimě pak sněžením.

Reference

  1. ↑ Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) . . Heslo mezocyklona. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu mezocyklona na Wikimedia Commons