Messerschmitt Me 328
Téma Messerschmitt Me 328 je něco, co bylo v historii předmětem zájmu a debat. Od nepaměti zaujímá Messerschmitt Me 328 přední místo v našich životech a ovlivňuje způsob, jakým myslíme, jednáme a cítíme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Messerschmitt Me 328 a jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku až po moderní vývoj zanechal Messerschmitt Me 328 v lidstvu nesmazatelnou stopu a prostřednictvím této analýzy se budeme snažit lépe porozumět jeho důležitosti a významu v dnešním světě.
| Me 328 | |
|---|---|
 Me 328 | |
| Určení | pův. parazitní letoun |
| Výrobce | Messerschmitt DFS Jacobs-Schweyer Flugzeugbau GmbH |
| Vyrobeno kusů | 9 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Messerschmitt Me 328 byl německý parazitní letoun vyvinutý původně k ochraně německých bombardovacích svazů v průběhu druhé světové války. Uvažovalo se i o jeho využití jako tzv. „selbstopfer“ (sebevražedný letoun).[1]
Vznik a vývoj
Program začal v roce 1941, šlo o projekt Messerschmitt P.1073 parazitního letounu startujícího z bombardéru, do něhož se měl navracet. Vývoj a výroba byla svěřena institutu DFS (Deutsche Forschungsanstalt für Segelflug – Německý výzkumný institut pro bezmotorové létání), bezmotorové a předsériové prototypy postavila firma Jacobs-Schweyer Flugzeugbau GmbH.[2]
K prvnímu testu bezmotorového prototypu (kluzák) se po rozsáhlém výzkumu přistoupilo na podzim 1943. Nosičem byl letoun Dornier Do 217. Testy pokračovaly využitím motorového stroje (s pulzačním proudovým motorem Argus AS 014 v zádi trupu), což se neobešlo bez četných problémů. Zkoušky byly provedeny i s náporovými motory instalovanými na trupu či pod křídly (motory musely být umístěny tak, aby plameny z trysek neohrozily dřevěnou konstrukci letounu). Bylo naplánováno několik verzí, stíhacích, bitevních, některé stroje měly vzlétat z raketového vozíku, jiné tahem na laně, katapultáží z ponorek či jiným způsobem.[2]
Byly postaveny 2 bezmotorové prototypy a 7 předsériových prototypů. Me 328 nebyl nikdy bojově nasazen.
Specifikace (Me 328B)
Zdroj:[3]
Technické údaje
- Osádka: 1 pilot
- Rozpětí: 6,90 m
- Délka: 7,17 m
- Výška: 1,60 m
- Nosná plocha: 8,50 m²
- Prázdná hmotnost: 1 600 kg
- Vzletová hmotnost: 4 500 kg
- Pohonná jednotka: 2 × pulzační motor Argus As 014 (3,531 kN tahu každý)
Výkony
- Maximální rychlost: 805 km/h
- Dolet: 485 km
Výzbroj
- 500 kg nálože
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Messerschmitt Me 328 na anglické Wikipedii.
- ↑ Wood, Paul; Roger Ford (2000). Germany's Secret Weapons in World War II. Zenith Imprint. pp. 41–42. ISBN 0-7603-0847-0, str. 41-42, (anglicky)
- ↑ a b GUNSTON, Bill. Ilustrovaný průvodce: Německá, italská a japonská bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka & Vašut, 1997. ISBN 80-7180-182-8. Kapitola Messerschmitt Me 328, s. 82–83.
- ↑ Nowarra, Heinz J. (1993). Die Deutsche Luftruestung 1933-1945 - Vol.3 - Flugzeugtypen Henschel-Messerschmitt. Koblenz: Bernard & Graefe Verlag. pp. 238–241. ISBN 3-7637-5464-4 (Gesamtwek), 3-7637-5467-9 (Band 3) (německy)
Literatura
- GUNSTON, Bill. Ilustrovaný průvodce: Německá, italská a japonská bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka & Vašut, 1997. ISBN 80-7180-182-8.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messerschmitt Me 328 na Wikimedia Commons - Messerschmitt Me 328, aviastar.org (anglicky)
- Messerschmitt Me 328, warbirdsresourcegroup.org (anglicky)
