Mercury-Redstone 4

V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Mercury-Redstone 4 a všechny jeho důsledky. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která pokryje všechny relevantní aspekty. Ať už je Mercury-Redstone 4 osoba, historická událost, společenský fenomén nebo jakékoli jiné zajímavé téma, naším cílem je poskytnout úplný a podrobný přehled, který uspokojí zvědavost našich čtenářů. V tomto směru se ponoříme do různých aspektů, které charakterizují Mercury-Redstone 4, od jeho vlivu na společnost až po jeho relevanci v současném panoramatu. Není pochyb o tom, že Mercury-Redstone 4 vzbuzuje široký zájem, a proto navrhujeme nabídnout hluboký a odhalující pohled, který nám umožní pochopit jeho skutečný rozsah.

Mercury-Redstone 4
Údaje o letu
Členů posádky1
Datum startu21. července 1961 12:20:36 UTC
KosmodromCape Canaveral Air Force
Station
, Florida (USA)
Vzletová rampaLC-5
Délka letu15 min 37s
Datum přistání21. července 1961 12:36:13 UTC
27°32′9″ s. š., 75°45′57″ z. d.
Spojení se stanicí
Počet oběhůsuborbitální let
Fotografie posádky
Virgil Ivan „Gus“ Grissom
Virgil Ivan „Gus“ Grissom
Navigace
Následující
Mercury-Atlas 4

Mercury-Redstone 4 (MR-4) s kabinou pojmenovanou Liberty Bell 7 byla druhá pilotovaná kosmická loď USA z programu Mercury od agentury NASA.[1] Je katalogizována v COSPAR jako 1961-SO2. Jednalo se o let balistický.

Posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka

Parametry mise

  • Hmotnost: 1286 kg
  • Maximální výška: 190,39 km
  • Dolet: 486,15 km
  • Nosná raketa: Redstone

Průběh letu

Start Mercury-Redstone 4

Kosmická loď Mercury s kabinou a volacím znakem Liberty Bell 7 odstartovala díky nosné raketě Redstone ze startovací rampy LC-5 na vojenské základně Cape Canaveral 21. července 1961. Na její palubě byl 35letý Američan kapitán Virgil „Gus“ Ivan Grissom.

Let to byl pouze balistický, suborbitální, trvající necelých 16 minut. I proto nebývá let uváděn v seznamu kosmických letů Země. Loď dosáhla výšky 188,8 km nad Zemí, po odpojení nosné rakety a převzetí ručního řízení stabilizace kabiny tato po 488 km dlouhém letu přistála na padáku v Atlantském oceánu asi 490 km od místa startu na Floridě.

Pak však technickou závadou (odstřelil se vstupní průlez kabiny)[2] došlo k zatopení kabiny a kosmonaut musel plavat do doby, než byl vrtulníkem vyloven na letadlovou loď USS Randolph.[3][1] Kabina klesla do hloubky přes 4000 metrů, odkud se ji podařilo vylovit až 20. července 1999.

Odkazy

Reference

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 338. 
  2. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky: kroky, skoky a pády na cestě do vesmíru. Praha: Epocha, 2008. 471 s. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Smrt v Apollu, s. 104. 
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Virgil Grissom, s. 328. 

Externí odkazy