V dnešním světě získal Melafyr nesrovnatelný význam. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v historii, Melafyr je téma, které si zaslouží být analyzováno a diskutováno. Od svého vzniku až po dnešní dopad Melafyr zanechal v lidstvu nesmazatelnou stopu. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty související s Melafyr a pokusíme se porozumět jeho důležitosti a významu v různých kontextech. Doufáme, že prostřednictvím hloubkové analýzy a kritického pohledu objasníme Melafyr a jeho důsledky v dnešní společnosti.
Melafyr, moderně zvaný bazaltandezit či paleobazalt, je výlevná vyvřelá hornina bazaltového až andezitového složení. Hornina pochází z období karbonu až triasu. Má barvu šedočernou, melafyrové mandlovce spíše červenohnědou.
Melafyr obsahuje tzv. mandle – protáhlé pecky zelené barvy, představující výplně dutin po sopečných plynech, kde později vznikly převážně amorfní křemenné polodrahokamy (chalcedony a acháty). Melafyr se skládá hlavně z plagioklasu, pyroxenu, olivínu a amfibolu.[1]
V ČR se melafyry vyskytují převážně v podkrkonošském permokarbonu: Kozákov, Babí, okolí Nové Paky, Lomnice nad Popelkou a u Rožmitálu.[2] Známý je lom ve Frýdštejně.[3]