Megaloceros giganteus
V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Megaloceros giganteus. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Megaloceros giganteus předmětem zájmu a debat v různých oblastech. V průběhu historie hrál Megaloceros giganteus zásadní roli v různých kulturách a společnostech a ovlivňoval způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty, které dělají z Megaloceros giganteus téma hodné studia a úvahy. Podobně prozkoumáme důsledky a aplikace, které má Megaloceros giganteus v našem každodenním životě, a poskytneme tak komplexní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.
 Megaloceros giganteusStratigrafický výskyt: před asi 781 000−8 000 lety | |
|---|---|
 Kostra Megaloceros giganteus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád | přežvýkavci (Ruminantia) |
| Čeleď | jelenovití (Cervidae) |
| Rod | veledaněk (Megaloceros) |
| Binomické jméno | |
| Megaloceros giganteus Blumenbach, 1799 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Megaloceros giganteus (z řečtiny μεγαλος-megalos-obrovský a κερας-keras-roh) byl specializovanou formou stepních jelenů, která se vyskytovala před asi 781 000 až asi 8 000 lety na území dnešní Evropy a Asie (anglický název Irish elk odkazuje na místo nálezu dobře zachovaných koster a ne na výhradní oblast výskytu).
Popis
Kohoutková výška megalocera činila asi 210 cm, tedy o něco více než u losa evropského. Impozantní paroží měřilo na délku až 350 cm, čímž bylo asi o třetinu větší než parohy losa, a vážilo přibližně 40 kg, což z megalocera dělalo zvíře s největším známým parožím. Podle matematických výpočtů bylo nicméně toto paroží úměrné celkové velikosti megalocera a nejednalo se tedy jen o hříčku pohlavního výběru, jenž se vymknul kontrole. Samci pravděpodobně paroží každoročně shazovali.[1][2]
Paroží pravděpodobně sloužilo ke svádění soubojů, kdy se pomocí něj mohli samci vzájemně zaklesnout a snažit se způsobit protivníkovi ránu na bocích. Megaloceros giganteus se pravděpodobně vyskytoval na travnatých pláních, protože obří parohy by mu neumožňovaly pohyb v lese.[1]
Poslední jedinci tohoto druhu vyhynuli na Sibiři před asi 7 700 lety.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b PIPER, Ross. Extinct Animals - An Encyclopedia of Species That Have Disappeared during Human History. Connecticut; London: Greenwood Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-313-34987-4. S. 79-81. (anglicky)
- ↑ BENTON, Michael. Sedmdesát velkých záhad světa přírody. : Slovart, 2009. S. 238.
- ↑ STUART, Anthony J.; KOSINTSEV, Pavel A.; HIGHAM, Tom F. G.; LISTER, Adrian M. Pleistocene to Holocene extinction dynamics in giant deer and woolly mammoth. Nature. 2004-10, roč. 431, čís. 7009, s. 684–689. Dostupné online . ISSN 1476-4687. doi:10.1038/nature02890. (anglicky)
Literatura
- CROITOR, Roman (2021). Taxonomy, Systematics and Evolution of Giant Deer Megaloceros giganteus (Blumenbach, 1799) (Cervidae, Mammalia) from the Pleistocene of Eurasia. Quaternary. 4 (4): 36. doi: https://doi.org/10.3390/quat4040036
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Megaloceros giganteus na Wikimedia Commons - Galerie Megaloceros giganteus na Wikimedia Commons
Taxon Megaloceros giganteus ve Wikidruzích- The Life Appearance of the Giant Deer Megaloceros. Tetrapod Zoology . Dostupné online. (anglicky)
