V dnešním článku se chceme věnovat tématu Mežica, tématu, které způsobilo velký dopad na dnešní společnost. Mežica je problém, který se týká lidí všech věkových kategorií, pohlaví a kultur, proto je důležité jej analyzovat z různých úhlů pohledu. V tomto článku prozkoumáme původ Mežica, jeho vývoj v průběhu času a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Kromě toho prozkoumáme možná řešení nebo přístupy k efektivnímu řešení tohoto problému. Doufáme, že tento článek vyvolá úvahy a debatu mezi našimi čtenáři a také poskytne cenné informace o Mežica.
Mežica | |
---|---|
![]() Pohled na Mežici v roce 1968 | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°31′15″ s. š., 14°51′11″ v. d. |
Nadmořská výška | 480,7 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | ![]() |
Region | Korutanský |
Občina | Mežica |
![]() ![]() Mežica | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1,8 km² |
Počet obyvatel | 3 158 (2019) |
Hustota zalidnění | 1 754,4 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | Dušan Krebel |
Oficiální web | mezica |
PSČ | 2392 Mežica |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mežica (německy Mießdorf) je město a správní středisko stejnojmenné občiny ve Slovinsku v Korutanském regionu. Nachází se u řeky Meži, asi 22 km severozápadně od Slovenj Gradce a asi 85 km severovýchodně od Lublaně. V roce 2019 zde trvale žilo 3 158 obyvatel.
Městem prochází silnice 425. Sousedními městy jsou Prevalje, Šoštanj a Velenje.
Narodil se zde politik Herman Rigelnik.
V minulosti se zde těžilo olovo. Bývalý důl je dnes muzeum, které nabízí prohlídky a různé podzemní atrakce (např. jízdu na kole štolou dlouhou přes 2,5 km nebo podzemní kajak). Přímo v Mežici stále funguje továrna, kde se olovo zpracovává (vyrábějí se zde např. olověné autobaterie).[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mežica na slovinské Wikipedii.