Ve světě McDonnell Douglas X-36 existuje velká rozmanitost přístupů, nápadů a názorů, které mohou vytvářet mimořádně obohacující výměnu znalostí. Proto je klíčové ponořit se hlouběji do různých aspektů kolem tohoto tématu, abychom pochopili jeho dopad na dnešní společnost. Od svých počátků až po budoucí důsledky se McDonnell Douglas X-36 stal předmětem zájmu pro akademiky, odborníky i širokou veřejnost. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit prozkoumat různé aspekty McDonnell Douglas X-36 a jeho význam v současném světě a nabídnout nové pohledy a úvahy, které přispívají k obohacení debaty o tomto transcendentálním tématu.
X-36 | |
---|---|
![]() X-36 v letu | |
Určení | experimentální letoun |
Výrobce | McDonnell Douglas/Boeing |
První let | 17. května 1997 |
Charakter | program skončen |
Uživatel | NASA |
Vyrobeno kusů | 2[1] |
Cena za program | 17 000 000 USD[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
McDonnell Douglas (později Boeing) X-36 Tailless Fighter Agility Research Aircraft[p 1] byl americký experimentální proudový letoun, zkonstruovaný bez klasických ocasních ploch jaké má většina letadel. Inovativní návrh ověřoval přínos ve snížení hmotnosti, radarového odrazu, zvýšení doletu a zlepšení manévrovatelnosti, tedy parametrů, které se měly hodit budoucím stíhacím letounům.[2] K jeho vývoji a zkušebnímu programu se spojili odborníci z Phantom Works s civilními zaměstnanci NASA Ames Research Center.
X-36 vznikl v měřítku zmenšeném na 28 % velikosti případného stíhače a byl řízen dálkově z pozemního virtuálního kokpitu pilotem, jehož výhled zajišťovala videokamera instalovaná pod překrytem kabiny.[2]
Ovládání zajišťovaly kachní plochy instalované před křídly a decelerony (kombinující funkci křidélek a aerodynamických brzd) na křídlech, a směrové ovládání dále zajišťoval pokročilý systém horizontálního vektorování tahu výstupní trysky motoru. X-36 byl navržen jako aerodynamicky nestabilní v příčné i podélné ose, a stabilitu letu zajišťoval pokročilý systém kontroly fly-by-wire.
Poprvé vzlétl 17. května 1997 a dva postavené kusy[1] v dílnách v St. Louis uskutečnily do 25. září 1997 celkem 25[1] úspěšných experimentálních letů.[p 2] Typ měl dobré letové vlastnosti, a podle zpráv naplnil, či dokonce překonal, plánované cíle projektu. Disponoval také vysokou manévrovací schopností, která by byla ideální u stíhacího letounu, ale navzdory této potenciální vhodnosti, a velmi úspěšného programu zkoušek, nedošlo k oficiálnímu vyjádření zda na jeho základě bude přikročeno k dalšímu vývoji.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku McDonnell Douglas X-36 na anglické Wikipedii.