V dnešní době je Mazovské vojvodství tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. S rozvojem technologií a globalizací se Mazovské vojvodství stal předmětem zájmu velkého počtu lidí na celém světě. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu se Mazovské vojvodství stal tématem, které nadále vyvolává diskuse a analýzy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Mazovské vojvodství a jeho dopad na současnou společnost a také možné budoucí důsledky, které by mohl mít.
Mazovské vojvodství Województwo mazowieckie | |
---|---|
![]() | |
Geografie | |
Hlavní město | Varšava |
Souřadnice | 52°14′34″ s. š., 21°0′6″ v. d. |
Rozloha | 35 558,47 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 5 391 813 (2018) |
Hustota zalidnění | 151,6 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Druh celku | Vojvodství |
Podřízené celky | Okresy • Městské okresy: 5 • Zemské okresy: 37 Gminy • Městské gminy: 35 • Městsko-venkov. gminy: 53 • Venkovské gminy:226 |
Vznik | 1. ledna 1999 |
Vojvoda | Zdzisław Sipiera |
Maršálek | Adam Struzik |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | PL-14 |
NUTS | PL9 |
Označení vozidel | W |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mazovské vojvodství (polsky Województwo mazowieckie) je jedním z 16 vojvodství (vyšších územně samosprávných celků) Polska. Tvoří jej okolí hlavního města Varšavy a středního toku Visly. Jde o největší i nejlidnatější vojvodství země. Žije zde 5,3 milionu obyvatel.
Vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: Varšavského, Ciechanovského, Radomského, Ostrolenckého, Siedleckého, Plockého a části Skiernievického. Vojvodství leží ve středním Polsku na většině území historické země Mazovska, ale zasahuje i na území Malopolska a Podlesí. V rámci Polska sousedí s Podleským, Kujavsko-pomořským, Varmijsko-mazurským, Svatokřížským, Lublinským a Lodžským vojvodstvím.
Vlajka Mazovského vojvodství je tvořena červeným listem o poměru stran 5:8. U žerďového okraje je bílá orlice ze znaku vojvodství.
Znak Mazovského vojvodství je tvořen bílou orlicí na červeném štítu.
Většina vojvodství leží na úrodné Středomazovské nížině. Jižní část leží na Lubelsko-lvovské pahorkatině. Vojvodství protíná největší polská řeka Visla a její pravý přítok Narew a Bug.
Podle informací z 31. prosince 2007:[1]:
Popis | Celkem | Ženy | Muži | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Jednotka | Osob | % | Osob | % | Osob | % |
Populace | 5 188 488 | 100 | 2 705 344 | 52,1 | 2 483 144 | 47,9 |
Povrch | 35 558,18 km² | |||||
Hustota (osob./km²) |
145,9 | 76,1 | 69,8 |
Podle informací z roku 2000 povrch chráněných území v Mazovském vojvodství je 1053439,9 ha, což je 29,6% povrchu vojvodství. Na území Mazovského vojvodství se nachází:
Mazovské vojvodství se skládá ze 42 okresů (pl powiat) (37 zemských a 5 městských). Okresy se dělí na 314 gmin – 35 městských, 53 městsko-vesnických a 226 vesnických.
V Mazovském vojvodství je 95 měst, z toho 5 měst na okresních právech a 30 měst na gminských právech.
Kurzívou jsou sídla zemských okresů a zvýrazněná jsou sídla městských okresů.
Města jsou seřazena podle počtu obyvatel. Informace o počtu obyvatel a povrchu jsou podle informací GUS z 30. června 2006.
V tabulce nejsou uvedena města povýšená od roku 2014 – Cegłów, Czerwińsk nad Wisłą, Jedlnia-Letnisko, Lubowidz, Mrozy, Nowe Miasto, Sanniki, Sochocin, Solec nad Wisłą a Wiskitki.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Województwo_mazowieckie na polské Wikipedii.