Max Merten
V tomto článku budeme analyzovat význam Max Merten v dnešní společnosti. Max Merten se v posledních letech stal tématem velkého zájmu a debat, které generují protichůdné názory a různé pozice. V průběhu historie hrál Max Merten zásadní roli v různých aspektech každodenního života, od ekonomiky po kulturu, politiku a technologie. V tomto smyslu je klíčové podrobně prozkoumat vliv Max Merten na náš každodenní život a na vývoj společnosti jako celku. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Max Merten a jeho dopad na moderní svět.
| Max Merten | |
|---|---|
| Narození | 8. září 1911 Lichterfelde |
| Úmrtí | 21. září 1971 (ve věku 60 let) Západní Berlín |
| Povolání | právník a advokát |
| Politická strana | Gesamtdeutsche Volkspartei |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Max Merten (8. září 1911, Berlín-Lichterfelde – 21. září 1971, Západní Berlín) byl Kriegsverwaltungsrat (poradce vojenské správy) nacistických německých okupačních sil v Soluni v severním Řecku během druhé světové války. Mimo jiné byl zodpovědný za deportaci cca 50 000 Židů z města.
Život
Byl zatčen během návštěvy Řecka v roce 1959, což vyvolalo politický skandál, „aféru Merten“ (řecky: Υπόθεση Μέρτεν). V Řecku byl odsouzen na 25 let jako válečný zločinec. Nátlak Západního Německa však vedl k jeho vydání do vlasti, kde byl propuštěn na svobodu.[1]
Dne 28. září 1960 zveřejnily západoněmecké noviny Hamburger Echo a Der Spiegel výňatky z Mertenovy výpovědi německým úřadům, kde Merten tvrdil, že řecký premiér Konstantinos Karamanlis byl informátorem během nacistické okupace Řecka. Tato prohlášení vyvolala negativní reakci vůdce opozice Georgiose Papandrea a řecké levice proti Karamanlisovi.
Karamanlis tvrzení odmítl jako nepodložená a absurdní. Mertenova obvinění proti Karamanlisovi nebyla u soudu nikdy potvrzena.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Merten na anglické Wikipedii.
- ↑ kathimerini.gr |. web.archive.org . 2007-09-30 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-30.
