Max Kriegelstein von Sternfeld

V dnešním světě se Max Kriegelstein von Sternfeld stal opakujícím se a důležitým tématem společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní život, historickému významu nebo jeho vlivu na vývoj nových technologií, Max Kriegelstein von Sternfeld je tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. Od starověku až po současnost byl Max Kriegelstein von Sternfeld předmětem studia a úvah, které generovaly širokou škálu názorů a přístupů. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Max Kriegelstein von Sternfeld, analyzujeme jeho důležitost a dopad, který měl v různých kontextech. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se budeme snažit lépe porozumět významu Max Kriegelstein von Sternfeld v dnešní společnosti a v historii.

JUDr. Max Kriegelstein von Sternfeld
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1910 – 1913
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěm. radikální str.
Narození3. června 1876
Cheb
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. června 1960 (ve věku 84 let)
Sarlhusen
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Alma materUniverzita Innsbruck
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Max Kriegelstein von Sternfeld (3. června 1876 Cheb[1] – 4. června 1960 Sarlhusen[2]) byl rakouský právník a politik německé národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu, v meziválečném období funkcionář Svazu Němců v Čechách, po druhé světové válce žil v severním Německu.

Biografie

Vystudoval práva na Univerzitě v Innsbrucku. Během studií působil jako stenograf u Tyrolského zemského sněmu. Od roku 1906 byl činný jako advokát v České Lípě, kde byl členem městské rady a policejním referentem.[2]

Zapojil se i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách v červenci 1910 byl (místo Josefa Markerta) zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Česká Lípa. Politicky patřil k Německé radikální straně.[3]

Z politického života se stáhl po roce 1918, ale zastával post předsedy Svazu Němců v Čechách.[2] Podle jiného zdroje byl roku 1934 předsedou smírčího výboru této německé organizace (uváděn jako advokát JUDr. Max Kriegelstein-Sternfeld z České Lípy).[4]

Po roce 1945 byl vysídlen do americké okupační zóny Německa. Pracoval jako advokát v Kielu, pak ve městě Kellinghusen. Na penzi bydlel v Sarlhusenu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Mikuláše v Chebu
  2. ↑ a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 162. 
  3. ↑ Prager Tagblatt, 20. 7. 1910, s. 4.
  4. ↑ BALCAROVÁ, Jitka. "Jeden za všechny, všichni za jednoho!": Bund der Deutschen a jeho předchůdci v procesu utváření "sudetoněmecké identity". Praha: Karolinum Press, 2013. 472 s. Dostupné online. ISBN 9788024622347. S. 152.