V tomto článku prozkoumáme téma Maurizio Cheli z jedinečné a neotřelé perspektivy. Maurizio Cheli je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí, a prostřednictvím tohoto psaní jej navrhujeme do hloubky analyzovat. Ponoříme se do vyčerpávající analýzy, která se snaží objasnit všechny relevantní aspekty Maurizio Cheli, od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost, přes jeho možné důsledky do budoucna. K tomu budeme mít spolupráci odborníků v oboru a také svědectví lidí, kteří ve svém životě zblízka zažili vliv Maurizio Cheli. Jsme si jisti, že tento článek poskytne úplnou a obohacující vizi tématu, které i dnes vyvolává debatu a fascinaci.
Maurizio Cheli | |
---|---|
![]() | |
Astronaut ESA | |
Státní příslušnost | Itálie |
Datum narození | 4. května 1959 (65 let) |
Místo narození | Modena |
Předchozí zaměstnání | Testovací pilot |
Čas ve vesmíru | 15d 17h 41m |
Kosmonaut od | 1992 |
Mise | STS-75 |
Znaky misí | ![]() |
Kosmonaut do | 1996 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maurizio Cheli (* 4. května 1959, Modena, Itálie) je vojenský letec a bývalý astronaut italské národnosti, 344. člověk ve vesmíru, zástupce ESA při letu amerického raketoplánu Columbia.
Absolvoval italskou Univerzitu La Sapienza v oboru fyziky a poté školu zkušebních pilotů Empire Test Pilots' School, Boscomb Down, ve Velké Británii.
V letech 1978 až 1992 byl zkušebním pilotem u italského vojenského letectva, od roku 1992 byl zařazen mezi připravující se astronauty evropské agentury ESA. Po svém letu v raketoplánu se vrátil k původnímu povolání u letectva.
Je ženatý, jeho manželkou je bývalá kosmonautka Marianne Merchezová.
Letěl raketoplánem Columbia v misi s označením STS-75 na počátku roku 1996. Spolu s ním letěli: Andrew Allen, Scott Horowitz, Franklin Chang-Diaz, Jeffrey Hoffman, Claude Nicollier ze Švýcarska a Umberto Giudoni, také Ital, avšak za Italská kosmickou agenturu (ASI). Během patnáctidenního letu na oběžné dráze Země pracovali s laboratoří USMP-3 a vypustili na mnohakilometrovém laně italskou družici TSS-1R. Podobně jako u její předchůdkyně se lano přetrhlo a družice jim odletěla z dosahu.