V dnešním světě se Matthäus Gundelach stal tématem velkého významu a diskuzí v různých oblastech. Jeho dopad dosáhl osobní i globální úrovně a vyvolal hluboký zájem a zvědavost u těch, kteří se snaží pochopit jeho povahu a důsledky. Od svých počátků až po současnost hraje Matthäus Gundelach zásadní roli ve společnosti a významně ovlivňuje způsob, jakým lidé interagují, komunikují a čelí výzvám každodenního života. V tomto článku dále prozkoumáme dopad Matthäus Gundelach, analyzujeme jeho vývoj v průběhu času a prozkoumáme jeho relevanci dnes.
Matthäus Gundelach | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1566 Kassel |
Úmrtí | únor 1654 (ve věku 87–88 let) Augsburg |
Povolání | malíř a kreslíř |
Choť | Regina Heintz (od 1610)[1] |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Matthäus Gundelach (též 'Matouš Gondolach, Gundlach; 1566 Kassel – 1653 Augsburg) byl německý malíř a grafik renesančního manýrismu a raného baroka, mj. dvorní malíř císaře Rudolfa II.
Pocházel ze šlechtického rodu, vyučil se pravděpodobně v Německu. Roku 1593 se v Praze připomíná jako samostatně činný mistr. Po smrti Josefa Heintze staršího, jehož obrazy rád kopíroval, se oženil s jeho ženou Reginou a svého nevlastního syna Josefa Heintze mladšího (1600–1678) přijal do učení malířství. V letech 1609–1612 stal dvorním (komorním) malířem císaře Rudolfa II.. Po jeho smrti zůstal v Čechách a pracoval v Praze pro strahovské premonstráty a ve službách Fürstenberků, přejal nový barokní styl. Roku 1617 byl přijat do malířského cechu v Augsburgu, kde pracoval až do smrti.
Svými náboženskými či mytologickými obrazy je zastoupen v Národní galerii v Praze, v Obrazárně Pražského hradu, ve Strahovské obrazárně, v Uměleckohistorickém muzeu v Kroměříži, v Pinakotéce v Mnichově, ale také v českých chrámech, např. v kostele sv. Vavřince v Žebráku.