Martina Pavlicová (etnoložka)

V tomto článku budeme analyzovat dopad Martina Pavlicová (etnoložka) na moderní společnost. Martina Pavlicová (etnoložka) je téma, které v posledních letech nabylo na významu a vyvolalo debaty a kontroverze v různých oblastech. V průběhu historie hrál Martina Pavlicová (etnoložka) klíčovou roli ve vývoji lidstva a ovlivňoval politické, sociální, ekonomické a kulturní aspekty. Během tohoto článku prozkoumáme různé pohledy na Martina Pavlicová (etnoložka) a budeme se zabývat jeho významem v současném kontextu a jeho potenciálem utvářet budoucnost. Kromě toho prozkoumáme etické a morální důsledky, které Martina Pavlicová (etnoložka) představuje, a také jeho možné dlouhodobé důsledky.

prof. PhDr. Martina Pavlicová, CSc.
Rodné jménoMartina Nyklová
Narození22. července 1964 (60 let)
Uherské Hradiště
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníetnografka
ChoťJiří Pavlica (od 1984)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martina Pavlicová (rozená Nyklová, * 22. července 1964 Uherské Hradiště) je česká etnoložka působící jako profesorka na Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Život

Raná léta a studium

Narodila se v Uherském Hradišti 22. července 1964.[2] Její matkou byla Anna Havránková, strojírenská pracovnice a posléze tanečnice souboru Hradišťan, a otcem houslista Hradišťanu Jan Nykl.[3] Od svých patnácti let začala rovněž sama chodit do Hradišťanu.[4]

Vystudovala místní gymnázium.[5] V letech 1981–1986 absolvovala studium národopisu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (MU, tehdy Univerzity Jana Evangelisty Purkyně) v Brně. Tamtéž pak v roce 1993 obhájila kandidátskou práci na téma Lidový tanec v českých zemích.[2] Ve svém studiu se zaměřovala na folkloristiku a sociální kulturu a v 90. letech 20. století se podílela na rozvoji etnologie jako vědeckého a studijního oboru.[6] V roce 2008 byla habilitována docentkou[5] a 8. května 2021 ji prezident Miloš Zeman jmenoval profesorkou.[7][8][9]

Kariéra

Začala působit na Filozofické fakultě MU jako odborná asistentka, posléze profesorka na Ústavu evropské etnologie.[6] V roce 1993 se stala členkou redakční rady odborného časopisu Národopisná revue, kde působila také jako redaktorka. Stala se také členkou programové rady Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice. Od roku 1993 působila jako zástupkyně České republiky v International Conseil of Organizations for Folklore Festivals and Folklor Art (COIFF, Mezinárodní rada organizací pro folklorní festivaly a folklorní umění), jež je nevládní organizací UNESCO.[2]

V roce 2013 byla členkou šestičlenné komise, která posuzovala návrhy na zápis do seznamu nehmotného dědictví UNESCO.[10] Podle jejího názoru obor etnologie není velký, má však své nezastupitelné místo díky studiu každodenního života člověka a jeho kultury.[2] V rámci folkloristiky se zabývá životem lidových tradic v jejich nepůvodním prostředí a funkcích, která dle jejího vyjádření zažívá renesanci.[11]

Rodinný život

Dne 5. května 1984 si vzala za manžela Jiřího Pavlicu, primáše a uměleckého vedoucího Hradišťanu.[5] Podle jeho vyjádření se brali nadvakrát – jednou v kostele a podruhé na úřadě.[12] K březnu 2003 měli spolu tříletou dceru Annu Magdalenu (* cca 2000).[13][14] Dalším potomkem se stal Marek Pavlica (* cca 2003), který posléze našel uplatnění při hře na housle.[15][16]

Bibliografie (výběr)

  • Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku (1997)
  • Cestami lidového tance (2013)
  • Vlčnov: Dějiny slovácké obce (2013)
  • Lidové tradice jako součást kulturního dědictví (2015)

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b c d SEDLÁČKOVÁ, Simona. Pavlicová, Martina. slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz . Český hudební slovník, 2015-11-04 . Dostupné online. 
  3. ↑ DOLEŽALOVÁ, Marta (DoM). Anna Maděričová . Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště, 2018-10-16 . Dostupné online. 
  4. ↑ Co na Jiřího Pavlicu prozradili jeho nejbližší a kolegové z branže?. Velkomoravský kurýr . 2000-03-27 . Dostupné online. 
  5. ↑ a b c ČOUPEK, Jiří (CoJ). prof. PhDr. Martina Pavlicová, CSc. . Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště, 2021-07-11 . Dostupné online. 
  6. ↑ a b KUČEROVÁ, Anna. Masopustní masky umožňovaly beztrestnou kritiku, vše je dovoleno, říká etnoložka. iDNES.cz . MAFRA, 2025-03-05 . Dostupné online. 
  7. ↑ Masarykova univerzita. prof. PhDr. Martina Pavlicová, CSc. – Kvalifikace. Masarykova univerzita . . Dostupné online. 
  8. ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval nové profesory. Pražský hrad . Kancelář prezidenta republiky, 2021-05-08 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-09. 
  9. ↑ ČTK. Zeman podepsal jmenovací dekrety 81 profesorů, jsou mezi nimi například právník Wintr či biochemik Petřivalský. Lidovky.cz . MAFRA, 2021-05-08 . Dostupné online. 
  10. ↑ FOJTŮ, Martina. Etnoložka utvářela listinu kulturního dědictví UNESCO. Magazín M . Masarykova univerzita, 2014-03-04 . Dostupné online. 
  11. ↑ POVOLNÝ, David. Pavlicová: Lidová kultura prožívá renesanci. Magazín M . Masarykova univerzita, 2016-03-08 . Dostupné online. 
  12. ↑ LUKEŠ, Filip. Jiří Pavlica: Snažím se, abych byl v harmonii se svou rodinou, přírodou a vším, co je nad námi. ČRo Dvojka . Český rozhlas, 2018-12-22 . Dostupné online. 
  13. ↑ BARTONÍČEK, Radek; MF DNES. Jiří Pavlica a jeho útěk před folklorem. iDNES.cz . MAFRA, 2003-03-12 . Dostupné online. 
  14. ↑ DOLEŽALOVÁ, Marta (DoM); ČOUPEK, Jiří (CoJ). Jiří Pavlica . Encyklopedie dějin města Uherské Hradiště, 2025-01-15 . Dostupné online. 
  15. ↑ SYNEK, Nikola. Vítězem 25. Akademie Václava Hudečka se stal Marek Pavlica. Oficiální stránky města Luhačovice . 2021-08-06 . Dostupné online. 
  16. ↑ VEBER, Petr. Marek Pavlica: Lidová hudba je vedlejší kolej, tou hlavní bude pro mě klasika. Klasika Plus . 2022-08-17 . Dostupné online. 

Externí odkazy