Martin Gropius

V moderním světě získal Martin Gropius nebývalý význam. Od svého vzniku upoutal Martin Gropius pozornost odborníků i fandů a stal se tématem zájmu širokého spektra lidí. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Martin Gropius v různých kontextech a analyzujeme jeho vliv v různých oblastech společnosti. Prostřednictvím hloubkové analýzy zjistíme, jak Martin Gropius ovlivnil způsob, jakým žijeme, pracujeme a máme vztahy. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Martin Gropius a její projekci do budoucna. Bezpochyby se Martin Gropius prokázalo jako téma globálního významu, které hraje zásadní roli při utváření současného světa.

Martin Gropius
Narození11. srpna 1824
Berlín
Úmrtí13. prosince 1880 (ve věku 56 let)
Berlín
Povoláníarchitekt
RodičeCarl Gropius
RodGropius
PříbuzníAdolph Gropius (bratr)
Martin Körte (zeť)
Alfred Körte (zeť)
Walter Gropius (prasynovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Carl Philipp Gropius (11. srpna 1824 Berlín – 13. prosince 1880) byl německý architekt.[1]

Životopis

Studoval na Bauakademii v Berlíně a po ukončení studia pracoval jako soukromý architekt. Umělecky ho vedli Karl Friedrich Schinkel a Karl Bötticher. Ve studiu pokračoval dlouhodobými cestami po Řecku a Itálii.[2]

V roce 1856 byl jmenován profesorem na Akademii užitého umění a později byl členem Berlínsko-braniborské akademie věd a humanitních oborů a Rakouské akademie věd. Až do své smrti spolupracoval s Heino Schmiedenem.[1][3]

Byl prastrýcem architekta Waltera Gropia, který založil výtvarnou školu Bauhaus.

Zemřel 13. prosince 1880 ve věku 56 let. Pohřben byl na berlínském hřbitově Dreifaltigkeitsfriedhof 2.

Dílo

  • Martin Gropius Krankenhaus (Neuro-psychiatrická nemocnice) v Neustadt-Eberswalde
  • Palác Ungern-Sternberg v Tallinnu, dnes hlavní budova Estonské akademie věd (1865–1868)
  • Nemocnice Friedrichshain v Berlíně (1868–1874), s Heino Schmiedenem
  • Nemocnice ve Wiesbadenu
  • Univerzitní budova v Kielu (1873–1876)
  • Vojenská nemocnice v Tempelhofu v Berlíně (1875–1877)
  • Panský dům v Neuruppin-Gentzrode (1876–1877)
  • Muzeum užitého umění (Martin Gropius Bau) v Kreuzbergu v Berlíně (1877–1881), s Heino Schmiedenem
  • Druhý Gewandhaus v Lipsku (1882–1884), dokončený Heino Schmiedenem po Gropiově smrti.
  • Stará knihovna na univerzitě v Greifswaldu
  • Báňský úřad v Saarbrückenu (1877–1880)
  • Ředitelství Pruské východní dráhy v Bydhošti v Polsku

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Gropius na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Archiweb - Martin Gropius. www.archiweb.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ VIKTOR. Martin Gropius: Face of Gründerzeit . 2021-02-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Digitale Bibliothek - Münchener Digitalisierungszentrum. daten.digitale-sammlungen.de . . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Gropius na Wikimedia Commons