Dnes je Martin Abdon tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v profesionální oblasti, Martin Abdon se stal opakujícím se tématem konverzací po celém světě. Díky své rozmanitosti aspektů a schopnosti vyvolávat debatu zůstává Martin Abdon neustále se vyvíjejícím tématem, které nadále přitahuje pozornost a zvědavost publika. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Martin Abdon, jeho dopad a jeho relevanci dnes.
Martin Abdon | |
---|---|
Narození | 1529 Přerov |
Úmrtí | 8. března 1561 (ve věku 31–32 let) Praha |
Místo pohřbení | Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty na Novém Městě v Praze |
Povolání | klerik a autor písní |
Nábož. vyznání | Jednota bratrská |
Příbuzní | Jan Blahoslav[1] (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Martin Abdon (1529 v Přerově – 8. března 1561 v Praze) byl knězem Jednoty bratrské a bratrem biskupa Jana Blahoslava.
V rámci příprav na výkon duchovního povolání byl z rozhodnutí prostějovského synodu v roce 1549 vyslán spolu s jinými dvěma bratrskými studenty do Královce, kde pobyl přibližně tři roky. Navštěvoval zde přednášky profesora poezie a řečnictví Georga Sabina († 1560). V roce 1557 byl na synodu ve Slížanech ordinován na kněze. Poté studoval hebrejštinu a řečtinu ve Vitemberku, kde navázal kontakty s Filipem Melanchthonem. Z jeho pera pochází vynikající vysvědčení, datované 16. února 1560, které Abdon na závěr svých studií obdržel.[2] Během návratu na Moravu Abdon v Praze onemocněl a přes péči, kterou mu věnovali lékaři, v domě Jana Kustoše ze Zubřího a na Lipce zemřel. Pochován byl 9. března 1561 v kostele sv. Jindřicha blízko dveří na krchově u zdi.[3] O respektu, který získal ve Vitemberku, svědčí i epitaf, věnovaný Abdonově památce vitemberským profesorem Esromem Rüdingerem.[4] Jiný epitaf mu věnoval Jiří Strejc, autor v předbělohorské době velmi oblíbené žalmové parafráze.
Abdon je autorem písně Mocný všech věků králi nejvyšší, která vyšla v Šamotulském kancionále a která se dodnes v mírně pozměněné verzi zpívá při bohoslužbách Českobratrské církve evangelické (v Evangelickém zpěvníku je uvedena pod názvem Všech věků mocný králi).