Markvarec (Český Rudolec)

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Markvarec (Český Rudolec). Bez ohledu na váš zájem o toto téma, ať už z osobních nebo pracovních důvodů, v tomto článku najdete relevantní a aktualizované informace o Markvarec (Český Rudolec). Od jeho vzniku až po jeho dopad na dnešní společnost, přes jeho různé aspekty a aplikace, se ponoříte do podrobné analýzy, která vám pomůže do větší hloubky porozumět všemu, co souvisí s Markvarec (Český Rudolec). Nezáleží na tom, zda jste odborníkem v oboru nebo se o něj teprve začínáte zajímat, tento článek je navržen tak, aby vám poskytl úplný a obohacující přehled o Markvarec (Český Rudolec). Připravte se rozšířit své znalosti a objevit nové pohledy na toto vzrušující téma!

Markvarec
Domy na návsi
Domy na návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecČeský Rudolec
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel128 (2021)[1]
Katastrální územíMarkvarec (4,29 km²)
PSČ380 01
Počet domů61 (2021)[2]
Markvarec
Markvarec
Další údaje
Kód části obce91766
Kód k. ú.691763
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markvarec (německy Markwarding) je vesnice, část obce Český Rudolec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží 2,3 kilometru severně od Českého Rudolce v nadmořské výšce 524 metrů. Leží v Javořické vrchovině, v údolí Bolíkovského potoka, na jeho horním toku nazývaném Lipnice. Obec s českým obyvatelstvem, do roku 1900 s výraznou německou židovskou menšinou. Velký počet obyvatel byl evangelického vyznání. V roce 1843 žilo v obci 448 obyvatel v 58 domech a 96 domácnostech. V roce 1980 je v ní 63 obytných domů. K vesnici patří samota Šprinclův mlýn, která je načtvrt cesty do Českého Rudolce.[3]

Historie

V historických pramenech je uváděna v roce 1353,[4] kdy Jan z Rudolce daroval dvůr v Markvarci bratrovi Pešíkovi. Vlastníci se poté hojně střídali, až v roce 1638 byl Markvarec přičleněn k Dačicím a osudy dačického panství sdílel až do roku 1849. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr a dva mlýny. Desátky byly odváděny faře v Českém Rudolci a panství Dačice. Na týdenní sobotní trhy se jezdilo z Markvarce do Dačic. Markvarec byl sídlem židovské komunity již od druhé poloviny 17. století. Synagoga zde byla od roku 1786 a od roku 1794 i hřbitov. Samostatná náboženská obec byla zrušena roku 1888 a její příslušníci byli předěleni do Písečného. Synagoga byla provozována do roku 1898, kdy byla prodána a přestavěna na cementárnu. Podle údajů z roků 1900 byl ve vsi lihovar firmy Zikmund Schulz, který byl v roce 1948 znárodněn a v současné době je mimo provoz. Za první republiky byla ve vsi i četnická stanice. Elektrifikována byla ves až v roce 1947 připojením na síť ZME Brno.[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 365 405 350 337 287 316 320 182 177 194 158 124 128 119 128
Počet domů 62 63 63 62 62 62 59 62 59 48 42 49 54 60 61

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1988 Markvarec byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Dačice, ale od roku 1960 v okrese Jindřichův Hradec. Od 1. ledna 1989 je částí obce Český Rudolec v okrese Jindřichův Hradec. V letech 1961–1988 k obci patřila Lipnice, od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1988 Lipolec a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1988 také Valtínov.[7]

Škola

Původně byl Markvarec i s Lipnicí příškolen do Českého Rudolce. Od roku 1788 zdejší škola působila po různých domech, až v roce 1876 byla postavena skrovná budova jednotřídní školy. V roce 1895 pak byla postavena nová dvoutřídka. Školu navštěvovalo i žactvo z Lipnice. V roce 1978 byla škola pro malý počet žáků, resp. integrace škol, zrušena a žactvo bylo převedeno do školy v Českém Rudolci.[3]

Pamětihodnosti

  • Pravidelná obdélníková náves
  • Tvrz (1550–1777) vyhořela a nebyla již obnovena. Její zbytky jsou součástí hospodářského dvora velkostatku.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1720 u rybníka.
  • Bývalá synagoga z roku 1786 (zbourána v druhé polovině 20. století)
  • Židovský hřbitov z konce 18. století v lese jihovýchodně od obce
  • Pomník padlým v první světové válce

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. a b c NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 657–660. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 322, 295–296, 602. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 657–660. 

Externí odkazy