Markéta Minsterberská

Markéta Minsterberská
	anhaltsko-desavská kněžna
	kněžna Markéta, Christoph Friedrich Reinhold Lisiewski podle Lucase Cranacha staršího, před 1780
Doba vlády	1494–1516
Narození	25. srpna 1473; Vratislav
Úmrtí	28. června 1530 (ve věku 56 let); Dessau
Sňatek	1494
Manžel	Arnošt I. Anhaltsko-Desavský
Potomci	Tomáš Anhaltský; Jan Anhaltský; Jiří Anhaltský; Jáchym Anhaltský
Rod	Páni z Kunštátu a Poděbrad
Otec	Jindřich I. starší z Minsterberka
Matka	Uršula Braniborská
Příbuzní	Albrecht Minsterberský, Jiří I. Minsterberský a Karel I. Minsterberský (sourozenci); Jáchym I. Braniborský (bratranec); Jáchym II. Hektor Braniborský (synovec); Jáchym Arnošt Anhaltský, Elisabeth of Anhalt-Zerbst, Bernard VII. Anhaltsko-Zerbstský, Karl I, Prince of Anhalt-Zerbst, Marie Anhaltsko-Zerbstská a Margarete von Anhalt-Zerbst (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta Minsterberská (25. srpna 1473, Vratislav – 28. června 1530, Desava) byla německá šlechtična, po sňatku s knížetem Arnoštem I. se stala anhaltskou kněžnou a od roku 1516 vládla jako regentka za své nezletilé syny.

Život

Markéta se narodila jako čtvrté dítě a nejstarší dcera minsterberského knížete Jindřicha I. staršího, syna českého krále Jiřího z Poděbrad, a jeho manželky Uršuly Braniborské. Od rodičů získala přísně náboženské vzdělání. V roce 1494 se v jednadvaceti letech provdala za knížete Arnošta I. Anhaltského z linie Anhalt-Zerbst. Poté, co vymřely další linie rodu Anhaltů, mohl Arnošt poprvé od roku 1252 sjednotit Anhaltské knížectví. Jejich sídlo bylo v Desavě.

V roce 1516 Arnošt zemřel a Markéta převzala regentství za své nezletilé syny Jana a Jiřího Její regentská vláda byla charakteristická hospodárností a hlubokou religiozitou. Striktně vzdorovala reformaci, která se začala v roce 1517 šířit ze sousedního Wittenbergu. Spojence našla ve svém bratranci Albrechtovi, který byl arcibiskupem v Magdeburgu.

V roce 1525 Markéta založila desavskou ligu, alianci katolických knížat vzdorujících reformaci. Její nejstarší syn Jan IV., který se stal v roce 1522 spoluregentem, a její druhý syn Jiří, který se stal později spoluvládcem jako Jiří III., již navázali kontakty s Martinem Lutherem, reformaci však v knížectví zavedli až roku 1534, kdy již byla Markéta po smrti.

Kněžně Markétě se podařilo znovu získat některá panství ležící východně od Wörlitzu, která byla v zástavě Saského kurfiřtství. Z toho důvodu byl po ní pojmenován Folwark Münsterberg v Griesenu.