Marie Vodičková

V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme Marie Vodičková z různých pohledů a úhlů přístupu. Marie Vodičková je téma, které vyvolalo zájem a debatu v různých oblastech, generuje protichůdné názory a hluboké úvahy. Na těchto stránkách se ponoříme do různých aspektů, které tvoří Marie Vodičková, od jeho historie a vývoje až po jeho důsledky v současné společnosti. Budou prozkoumány jeho důsledky v sociální, ekonomické, kulturní a politické sféře s cílem nabídnout ucelenou a podrobnou vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se snažíme vrhnout světlo na Marie Vodičková a jeho důsledky, čímž otevíráme dveře kritické a konstruktivní reflexi, která vyzývá k uvažování a dialogu.

JUDr. Marie Vodičková
Narození20. ledna 1951 (74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2014)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Vodičková (* 20. ledna 1951 Praha) je zakladatelka Fondu ohrožených dětí a sítě domovů pro děti Klokánek, které fond provozuje.

Život

Spolu s mladší sestrou vyrůstala v rodině, v níž otec pracoval jako řidič tramvaje, matka byla švadlena. Vystudovala Právnickou fakultu UK.

Od konce 60. let pracovala na prokuratuře v oblasti ochrany dětí.[1]

V letech 1990 až 2015 byla ředitelkou Fondu ohrožených dětí. V roce 2000 stála u zrodu Klokánků pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V rodinném prostředí jsou v nich vychovávány děti, o které se vlastní rodiče nechtějí nebo nemohou starat.

Rodina

Je svobodná, vychovala však osm dívek. Jednu si osvojila, ostatní měla v poručenské nebo v pěstounské péči.[2]

Ocenění

Reference

  1. ↑ STUŠKOVÁ, Alexandra. Zakladatelka FOD Marie Vodičková: Sama jsem vychovala osm dcer. Žena-in . 2012-3-9 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02. 
  2. ↑ NEJEDLÁ, Mirka. Marie Vodičková: Mé děti prý nikdo nechtěl, a tak jsem si je vzala. Novinky.cz . Borgis, 2011-6-3. Dostupné online. 
  3. ↑ Profily oceněných. Medaile pro Fica, Renče, Drábovou i mučedníka Toufara. iHNed.cz . 2014-10-28. Dostupné online. 

Externí odkazy