Marie Kirillovna Ruská

Marie Kirillovna Romanovová
ruská velkokněžna, titulární leiningenská kněžna
Narození	2. února 1907 Coburg, Sasko-kobursko-gothajské vévodství
Úmrtí	25. října 1951 (ve věku 44 let) Madrid, Španělsko
Pohřbena	klášter Amorbach
Sňatek	25. listopadu 1925
Manžel	Karel Leiningenský
Dynastie	Holstein‑Gottorp‑Romanov
Otec	Kirill Vladimirovič Ruský
Matka	Viktorie Melita Sasko-Koburská
Příbuzní	Kira Kirillovna Ruská, Vladimír Kirillovič Ruský, Alžběta Hesensko-Darmstadtská a stillborn son von Hessen-Darmstadt (sourozenci) Melita Alžběta z Leiningenu[1], Karl Emich Leinigenský[1], Ondřej z Leiningenu[1] a Štěpánka Markéta z Leiningenu[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Kirillovna Romanovová (rusky Мария Кирилловна Романова, 2. února 1907 Coburg – 25. října 1951 Madrid) byla ruská velkokněžna.

Marie Kirillovna se narodila jako nejstarší dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče a jeho manželky Viktorie Melity Sasko-Koburské. Na svět přišla v německém Coburgu, kam se její rodiče uchýlili poté, co museli opustit Rusko, když se vzali bez souhlasu ruského cara Mikuláše II. Souhlas jim nemohl být udělen, neboť pravoslavná církev nepřipouští sňatky mezi bratranci a sestřenicemi a Kirillův otec a Viktoriina matka byli sourozenci.

Dívku nazývali francouzskou verzí jejího jména Marie nebo jednoduše rusky Máša. Po babičce Marii Alexandrovně zdědila plavé vlasy a modré oči. Její rodina se vrátila do Ruska před 1. světovou válkou, zanedlouho však museli zemi opustit znovu, když zde vypukla revoluce.

Po zavraždění cara Mikuláše II. a jeho rodiny a dalších příslušníků dynastie Romanovců se stal Mariin otec Kirill Vladimirovič nejstarším žijícím mužským příslušníkem rodu a jako takový se prohlásil za jeho hlavu a za cara a své děti povýšil do stavu velkoknížete a velkokněžen.

Marie pak spolu s rodiči bydlela ve francouzském Saint-Briac-sur-Mer. V roce 1924 odjela do Rumunska ke své tetě Marii, rumunské královně, a tam údajně flirtovala se zetěm jedné dvorní dámy. Její patnáctiletá sestřenice, princezna Ileana, rozšířila o tomto románku klepy, když se Marie vrátila zpět domů, což způsobilo napětí ve vztazích mezi její matkou Viktorií Melitou a královnou Marií.

14. února roku 1925 se Marie Kirillovna provdala za Karla Leiningenského (13. února 1898 – 2. srpna 1946). Z manželství se narodilo sedm dětí, čtyři synové a tři dcery, nejmladší z nich však zemřelo za 2. světové války.

• 1. Emich Kirill Leiningenský (18. 10. 1926 Coburg – 30. 10. 1991 Amorbach), titulární kníže leiningenský od roku 1946 až do své smrti^[2][3]

  ⚭ 1950 Eilika Oldenburská (2. 2. 1928 Eutin – 26. 1. 2016 Amorbach)^[4][5]

• 2. Karel Vladimír Leiningenský (2. 1. 1928 Coburg – 28. 9. 1990 Vered HaGalil)^[6][7]

  ⚭ 1957 Marie Luisa Bulharská (* 13. 1. 1933 Sofie), rozvedli se roku 1968^[8]

• 3. Kira Melita Leiningenská (18. 7. 1930 Coburg – 24. 9. 2005 Londýn)^[9][10]

  ⚭ 1963 Ondřej Jugoslávský (28. 6. 1929 Bled – 7. 5. 1990 Irvine), rozvedli se roku 1972^[11]

• 4. Markéta Leiningenská (9. 4. 1932 Coburg – 16. 6. 1996 Sigmaringen)^[12]

  ⚭ 1951 Fridrich Vilém Hohenzollernský (3. 2. 1924 Umkirch – 16. 9. 2010 Sigmaringen)^[13][14]

• 5. Matylda Alexandra Leiningenská (2. 1. 1936 Würzburg – 12. 2. 2021 Bamberk)^[15]

  ⚭ 1961 Karl Anton Bauscher (* 26. 8. 1931 Grafenwöhr)^[15][16]

• 6. Fridrich Vilém Berthold (18. 6. 1938 Würzburg – 29. 8. 1998 Tegernsee)^[17][18]

  I. ⚭ 1960 Karin-Evelyn Göß (* 27. 5. 1942 Norimberk), rozvedli se v roce 1962^[18]

  II. ⚭ 1971 Helga Eschenbacher (5. 1. 1940 Gmunden – 29. 3. 1999 Buchen)^[18]

• 7. Petr Viktor (23. 12. 1942 Würzburg – 12. 1. 1943 tamtéž)^[19][18]

Mariin manžel byl za 2. světové války přinucen narukovat do německé armády a před koncem války padl do sovětského zajetí, kde v koncentračním táboře roku 1946 zemřel hlady. Marie zůstala se šesti dětmi sama a bez prostředků. Zemřela na srdeční infarkt roku 1951, pět let po svém manželovi.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Kirillovna Romanovová na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10878.htm#i108771