Mare Serenitatis
V tomto článku bude podrobně analyzován Mare Serenitatis, který se zaměří na jeho různé aspekty, jeho dopad na společnost a jeho význam v současnosti. Od svých počátků až po vývoj v průběhu času hrál Mare Serenitatis zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budou prozkoumány různé perspektivy, které nám umožní lépe porozumět důležitosti a významu Mare Serenitatis dnes. Stejně tak budou zkoumány současné trendy související s Mare Serenitatis a zohledněna jeho role v budoucnosti.
Mare Serenitatis (česky Moře jasu) je měsíční moře kruhovitého tvaru[1] rozkládající se na přivrácené straně Měsíce, východně od Mare Imbrium (Moře dešťů) a severozápadně od Mare Tranquillitatis (Moře klidu). Má plochu cca 303 000 km².[1] V jeho východní části jsou rozlehlé systémy mořských hřbetů, na severovýchodním okraji při hranicích s Lacus Somniorum (Jezero snů) leží velký kráter Posidonius. Uvnitř moře leží např. krátery Bessel, Linné, Sarabhai, Deseilligny, Borel, Finsch nebo Bobillier. Největší z nich je Bessel o průměru pouhých 16 km.
Expedice
- V roce 1972 přistál v údolí Taurus–Littrow lunární modul Challenger americké mise Apollo 17 s astronauty Eugenem A. Cernanem a Harrisonem Schmittem.[2]
- Ve východní části Mare Serenitatis přistála 15. ledna 1973 sovětská sonda Luna 21 (v kráteru Le Monnier), která zde vyložila měsíční pojízdnou laboratoř Lunochod 2. Ta ujela po povrchu celkem 37 km.[3]
Mare Serenitatis v kultuře
- Mare Serenitatis je zmíněno ve vědeckofantastické povídce „Hlídka“ (anglicky „The Sentinel“) britského spisovatele Arthura C. Clarka.
- Mare Serenitatis je místem, kde stálo Měsíční Království v moderním anime Sailor Moon, jehož královnou byla Serenity.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mare Serenitatis na anglické Wikipedii.
- ↑ a b RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Eudoxus, s. 52/13.
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Lety na Měsíc, s. 193.
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Lety na Měsíc, str. 193 ISBN 80-85277-10-7
Literatura
- RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mare Serenitatis na Wikimedia Commons - Mare Serenitatis, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- Mare Serenitatis Archivováno 15. 9. 2016 na Wayback Machine., NASA.gov (anglicky)
