Manešovice
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Manešovice a budeme se zabývat jeho nejdůležitějšími a nejzajímavějšími aspekty. Od jeho dopadu na současnou společnost až po jeho historický původ důkladně analyzujeme různé úhly obklopující Manešovice. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé perspektivy, které kolem tohoto tématu existují, a nabídneme našim čtenářům široký a obohacující pohled. Dále představíme případové studie a posudky, které ilustrují relevanci a důležitost Manešovice v současném kontextu. Připravte se na cestu objevování a znalostí o Manešovice!
| Manešovice | |
|---|---|
 Pseudorenesanční kaple Nejsvětější Trojice z konce 19. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Budíškovice |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°3′42″ s. š., 15°31′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 36 (2021)[1] |
| Katastrální území | Manešovice (2,78 km²) |
| Nadmořská výška | 506 m n. m. |
| PSČ | 380 01 |
| Počet domů | 21 (2021)[2] |
  Manešovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 169684 |
| Kód k. ú. | 769681 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Manešovice (německy Maneschowitz) jsou malá vesnice, část obce Budíškovice v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Budíškovic. Nejbližší železniční stanice Dačice. Nadmořská výška 506 metrů. Římskokatolická farnost Třebětice. Malá obec s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měla 80 obyvatel. Katastr obce měl v roce 1900 výměru 278 hektarů.[3] Je zde evidováno 20 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 42 obyvatel.[5]
Manešovice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,78 km².
Název
Název vesnice byl odvozen od osobního jména Maneš (které vzniklo rozšířením jména Man totožného s obecným man - "vazal"). Výchozí tvar Manešovici byl původně pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Manešovi lidé".[6]
Historie[3]
" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]Ves je patrně před kolonizačního původu. První písemná zmínka o Manešovicích je z roku 1378 (uváděn je také rok 1365[7]), kdy Velislav z Manešovic prodal třetinu svého svobodného dvora synovi Vavřincovi. Zbytek vsi už tehdy patřil k bílkovskému panství, patrně již před rokem 1348. Ves pak sdílela osudy bílkovského zboží a od roku 1610 dačického panství až do roku 1849. Vedle vsi byl v Manešovicích také svobodný dvůr. Později se i tento dvůr stal součástí dačického velkostatku. Manešovice pak sdílely od roku 1610 osudy dačického panství až do roku 1849, kdy také zanikla robota.
Podle lánového rejstříku bylo v Manešovicích před třicetiletou válkou sedm usedlostí a všechny zůstaly za války obsazeny. Z těch bylo šest láníků a jeden domkář s půdou.
Podle Tereziánského katastru moravského byl na katastru vsi vrchnostenský dvůr.
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Manešovicích 87 obyvatel, z toho 39 mužů a 45 žen v 19 domech a 22 domácnostech. Z nich se živilo 14 zemědělstvím, 1 živností a 7 bylo nádeníků. Ve vsi bylo vrchnostenské hospodářství s 94 jitry. Desátky byly odváděny panství Dačice. Na týdenní sobotní trhy se z Manešovic jezdilo do Dačic. Z uváděných živnosti zde byl 1 kovář.
Vývoj obce do současnosti[3]
" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 271 ha. V roce 1911 zde nebyl žádný živnostník.
V roce 1924 zde bylo 11 hospodařících rolníků rolníků.
Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1930. JZD vzniklo v roce 1952, v roce 1970 bylo sloučeno s JZD Třebětice a v roce 1975 do JZD 1. máj Budíškovice.
Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, část soukromě hospodařící zemědělci.
Přírodní poměry[3]
" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]Obec leží v plošinaté krajině severního výběžku Jemnické kotliny, při východním úpatí nižší zalesněné skupiny hřbetu Třebětických kopců. Nejvyšší je Zadní hora 607 metrů. v severní části. Hřbet je budován pruhem odolnějších kvarcitických rul. Výška plošin v okolí obce dosahuje asi 500 metrů.
Obyvatelstvo[3]
" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]V roce 1880 měla obec 19 domů a 101 obyvatel, roku 1900 16 domů a 100 obyvatel, roku 1921 17 domů a 103 obyvatel, roku 1930 17 domů a 94 obyvatel, roku 1947 19 domů a 95 obyvatel, roku 1950 18 domů a 82 obyvatel, v roce 1970 18 domů a 73 obyvatel, a v roce 1982 17 domů a 59 obyvatel.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 103 | 101 | 114 | 100 | 103 | 103 | 94 | 82 | 81 | 73 | 59 | 49 | 47 | 42 | 36 |
| Počet domů | 19 | 19 | 17 | 16 | 17 | 17 | 17 | 18 | 18 | 18 | 17 | 18 | 19 | 19 | 21 |
Obecní správa[3]
" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]V letech 1850 až 1855 byla vesnice samostatnou obcí podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy Dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou Okresní správu politickou. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice spolu s celým moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byly Manešovice sloučeny s Třeběticemi, později od 1. ledna 1980 s Budíškovicemi. Poté se Třebětice opět osamostatnily, ale Manešovice již zůstaly součástí Budíškovic.[10] Od roku 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.
Pamětihodnosti[3]
" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]- Na návsi pseudorenesanční kaple Nejsvětější Trojice z konce 19. století.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 654–657.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 34.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 321, 581.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Manešovice na Wikimedia Commons - Manešovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)