V moderním světě se Malachiáš Welcker stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už svým dopadem na zdraví, ekonomiku, životní prostředí nebo kulturu, Malachiáš Welcker upoutal pozornost odborníků i občanů. Jak se přesouváme do 21. století, důležitost porozumění a řešení Malachiáš Welcker je stále naléhavější. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Malachiáš Welcker, analyzovat jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu si klade za cíl osvětlit problém, který nejen ovlivňuje naše životy na individuální úrovni, ale má také rozsáhlé dopady na společnost jako celek.
P. Malachiáš Welcker, O.Cist. | |
---|---|
převor oseckého kláštera | |
Církev | římskokatolická |
Znak | ![]() |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 1644 |
Datum úmrtí | 5. května 1712 (ve věku 67–68 let) |
Místo úmrtí | Osek u Duchcova, ![]() |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Známý díky | kronikář |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malachiáš Welcker (též Welkher, 1644 – 5. května 1712) byl osecký cisterciák, převor oseckého kláštera a kronikář.
Malachiáš Welcker, osecký cisterciák, byl v letech 1680-1686 duchovním správcem v Bořislavi, kam nastoupil poté, co tamní farář Andreas Auermayer zemřel při epidemii moru. Franz Sitte uvádí ve své knize Geschichte der Pfarrgemeinde Boreslau (Dějiny farnosti Bořislav), že z obav před nákazou musel bydlet mimo Bořislav samotnou (ve dvorci jménem Předboř), a bohoslužby konat kdesi na poli. Spolu s ním na Bořislavsku tehdy působil další osecký cisterciák, P. Arnold Reichmann.
Po šesti letech pastorační práce v Bořislavi se Welcker vrátil do oseckého kláštera, kde byl jmenován převorem. Současně sepisoval klášterní kroniku, shrnující dějiny Oseka a poutního místa v Mariánských Radčicích. Zemřel v Oseku jakožto senior opatství 5. května 1712.