Mahdího povstání
Dnes je Mahdího povstání tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Od svého vzniku upoutal pozornost odborníků i fanoušků a vyvolal neustálou debatu o jeho povaze a významu v různých oblastech. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho důležitosti v technologickém rozvoji, Mahdího povstání se ukázal jako téma hodné studia a reflexe. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mahdího povstání a nabídneme komplexní a podrobnou vizi, která se snaží přispět k pochopení a ocenění tohoto fenoménu.
| Mahdího povstání | |||
|---|---|---|---|
 V bitvě u Omdurmánu bojoval jako mladý důstojník jezdectva Winston Churchill | |||
| Trvání | 1881–1899 | ||
| Místo | Súdán, Mahdího říše | ||
| Souřadnice | 15° s. š., 32° v. d. | ||
| Výsledek | britsko-egyptské vítězství | ||
| Změny území | vytvoření Anglo-egyptského Súdánu, italská okupace Kassaly | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Mahdího povstání (či Mahdího válka, nebo Anglicko-súdánská válka) byla protibritská revolta v Súdánu na konci 19. století.[1]
Nástin událostí
Od roku 1822 byla v Súdánu egyptská nadvláda. Samotný Egypt od 70. let 19. století začal prohlubovat svou závislost na Velké Británii (formálně byl součástí Osmanské říše). Britové usilovali o získání kontroly nad Horním Nilem, a tak se rozhodli obsadit místa egyptské správy v Súdánu svými občany.
V té chvíli došlo k zesílení hnutí za obnovu samostatného Súdánu. Do jeho čela se postavil muslimský duchovní Muhammad Ahmad, známý pod jménem Al-Mahdí (Spasitel). Ve svém učení hlásal nutnost navrácení ke kořenům islámu, především rovnosti a čistotě. Vyhlásil svatou válku proti všem nevěřícím a rovněž špatným muslimům. Ústředím hnutí se stala horská provincie Kordofán v západní části země.[2] Samotné povstání se otevřeně rozhořelo v roce 1881, kdy došlo k protievropské revoltě i v Egyptě. V dalších dvou letech byli mahdisté relativně úspěšní, když zvítězili nad několika anglo-egyptskými vojenskými expedicemi. V roce 1884 se novým súdánským generálním guvernérem stal Charles George Gordon, který vyhlásil oddělení Súdánu od Egypta a Mahdího uznal jako sultána Kordofánu. Tím však nedošlo k ukončení povstání. Mahdisté se rozhodli k obléhání hlavního města Chartúmu, které se jim 23. ledna 1885 podařilo dobýt. Následně byli všichni Angličané zabiti a Gordonovi byla uťata hlava.
Mahdí vytvořil velkou říši, která měla charakter vojensko-teokratické diktatury. Toto panství poměrně dlouho odolávalo snahám o podmanění. Až po smrti Mahdího, když se stal jeho nástupcem chalífa Abdalláh, se začal osud říše blížit ke svému konci. K němu napomohla anglická blokáda, která způsobila nedostatek potravin a zboží, stejně jako sílící vnitřní mezikmenové konflikty. Spojené království se rozhodlo pro novou vojenskou expedici vedenou generálem Horatio Kitchenerem. Následoval nový boj o území Súdánu, v němž k rozhodující bitvě došlo 2. září 1898 u Omdurmánu. Mahdistická jízda vyzbrojená kopími neměla šanci proti britské výzbroji s kulomety. Ztráty mahdistů se odhadují na 20 000 mužů. Zbylé síly se stáhly do Kordofánu, kde byly definitivně poraženy 24. listopadu 1899 a došlo k zániku říše. Ve střetu byl zabit také chalífa Abdulláh.
Odkazy
Reference
- ↑ Velká ruská encyklopedie . Ruská akademie věd . Heslo МАХДИ́СТОВ ВОССТА́НИЕ 1881-85. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-13. (rusky)
- ↑ Pouštní mesiáš zalil Chartúm krví, Britové jeho kosti hodili do Nilu. iDNES.cz . 23. října 2016. Dostupné online.
Literatura
- PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X.
- ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mahdího povstání na Wikimedia Commons
