Mšička révokaz

V tomto článku budeme podrobně analyzovat Mšička révokaz, téma, které v posledních letech získalo velký význam. Mšička révokaz je koncept široce studovaný v různých oblastech, od psychologie po ekonomii, včetně sociologie a politiky. V průběhu historie byl Mšička révokaz předmětem debat a úvah odborníků a akademiků i veřejného mínění obecně. V tomto smyslu je nanejvýš důležité prohloubit znalosti a porozumění Mšička révokaz, abychom dosáhli širší a jasnější představy o jeho dopadu na společnost a každodenní život. Prostřednictvím tohoto článku navrhujeme prozkoumat různé dimenze a aspekty Mšička révokaz s cílem obohatit debatu a podpořit kritickou reflexi na toto téma.

Jak číst taxoboxMšička révokaz
alternativní popis obrázku chybí
Mšička révokaz (Viteus vitifoliae)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádpolokřídlí (Hemiptera)
ČeleďPhylloxeridae
Rodmšička (Viteus)
Binomické jméno
Viteus vitifoliae
(Fitch, 1855)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kořen révy napadené révokazem

Mšička révokaz (Viteus vitifoliae[1], příp. Viteus vitifolii[1][2] nebo synonymum Dactylosphaera vitifolii Shim.[3]) je hmyz z čeledi Phylloxeridae. Je to jeden z nejnebezpečnějších škůdců révy vinné. Zejména ve starší literatuře bývá chybně[3] označován jako Phyloxéra[2] (Phylloxera vastatrix[4]). Phylloxera je totiž jiný rod druhů cizopasících na dubech.[3]

Mšička saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Nejdříve se objevila ve Francii, kam byla kolem roku 1860 zavlečena z Ameriky pravděpodobně spolu s okrasnou americkou révou (Vitis labrusca). Během 20 let zničila 1 milion hektarů francouzských vinic čímž způsobila pokles národního důchodu o 900 milionů franků.[2] Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Révokazová kalamita způsobila likvidaci většiny vinic a musely být hledány cesty, jak tomuto škůdci čelit. Jako nejúčinnější se nakonec ukázalo štěpování odrůd evropské révy na odolné podnože vyšlechtěné z révy americké. Protože jsou vinice stále révokazem napadeny, i v současnosti je nutné používat sazenice, které jsou vůči němu odolné.[2] Mšička révokaz je v současnosti karanténním druhem.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Viteus vitifoliae (mšička révokaz) . BioLib.cz . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d KRAUS, Vilém; FOFFOVÁ, Zuzana; VURM, Bohumil, a kol. Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. : Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0. S. 20, 107. 
  3. ↑ a b c OBENBERGER, Jan. Entomologie III. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1957. S. 334. 
  4. ↑ FROLEC, Václav; KRAUS, Vilém; POŠVÁŘ, Jaroslav, a kol. Vinohradnictví. 1. vyd. Brno: Blok, 1973. 297 s. S. 145. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.