V dnešním článku budeme hovořit o Městský dům kultury Petra Bezruče. Jedná se o téma, které během historie zajímalo mnoho lidí a které dodnes vyvolává diskuse. Od svých počátků až po důsledky v dnešní společnosti byl Městský dům kultury Petra Bezruče předmětem studia a úvah odborníků v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Městský dům kultury Petra Bezruče, od jeho dopadů na každodenní život až po jeho vliv na populární kulturu. Městský dům kultury Petra Bezruče je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
Městský dům kultury Petra Bezruče | |
---|---|
Městský dům kultury Petra Bezruče | |
Účel stavby | |
Sídlo knihovny a čítárny, sídlo Okresní hospodářské komory[1] , městský obřadní sál | |
Základní informace | |
Architekt | Leopold Bauer |
Výstavba | 1908-1910 |
Přestavba | 9/2001 - oprava fasády |
Stavebník | Obchodní a živnostenská komora |
Současný majitel | Statutární město Opava |
Poloha | |
Adresa | Nádražní okruh 695/27, Opava, ![]() |
Ulice | Nádražní okruh |
Souřadnice | 49°56′7,33″ s. š., 17°54′20,25″ v. d. |
![]() ![]() Dům kultury | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 14614/8-2211 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | http://opava-city.cz/ |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městský dům kultury Petra Bezruče je budova stojící v centru Opavy, která byla původně vystavěna pro potřeby Hospodářské komory. Dnes patří objekt městu a je využíván Knihovnou Petra Bezruče, Okresní hospodářskou komorou, jako městský obřadní sál při svatbách, vítání občánků nebo jako koncertní sál.[2] Je chráněn jako kulturní památka,[3] v roce 2017 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.
Budovu dnešního kulturního domu navrhl vídeňský architekt Leopold Bauer, který s tímto projektem vyhrál soutěž, vyhlášenou tehdejší Opavskou obchodní a živnostenskou komorou. Stavba budovy probíhala v letech 1908-1910. Svému původnímu účelu sloužil dům do roku 1949, kdy se z něj po znárodnění stal Dům osvěty Petra Bezruče. V 80. letech byl přejmenován na Dům kultury Petra Bezruče.[2]
Počátkem 21. století proběhla třífázová stavební a restaurátorská obnova budovy.[4]
Dominantou interiéru budovy je masivní mramorové dvoukřídlé schodiště do prvního patra.[2] V hlavním sále budovy se nacházejí vitráže zobrazující ženy jako symboly řemesel ve Slezsku. Tyto vitráže jsou dílem slezského výtvarníka Adolfa Zdrazily. Další slezský umělec – sochař Josef Obeth je autorem čtyř plastik nad hlavním vchodem do budovy a šestnácti kamenných reliéfů na fasádě. Autorem štukové výzdoby je Adolf Kohler. Bohatě zdobené vstupní dveře jsou vyrobeny podle návrhu Leopolda Bauera a figurální motiv na nich je dílo vídeňského sochaře Gustava Gurschnera. Bauer je také autorem všech svítidel, kování, ozdobných mříží a dokonce parkové úpravy okolí budovy.[5]
V obřadním sále Kulturního domu se nacházejí varhany, vyrobené firmou Rieger Klos v roce 1978. Nástroj je typickou ukázkou koncertního nástroje koncepce firmy Rieger. Na varhanách lze zahrát širokou škálu hudebních žánrů z různých období. Uspořádání stolu a způsob ovládání je téměř totožný s nástrojem v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie.[6]