Dnes vstoupíme do vzrušujícího světa Městská památková rezervace. Ať už jste odborníkem v oboru, nebo se o něm jen chcete dozvědět více, tento článek vám poskytne komplexní přehled o všem, co souvisí s Městská památková rezervace. Od jeho počátků až po jeho relevanci dnes, prostřednictvím jeho možných aplikací v různých oblastech, se tento článek snaží ponořit do všech relevantních aspektů, které činí Městská památková rezervace tématem, které stojí za prozkoumání. Přidejte se k nám na této cestě poznání a objevte vše, co je o Městská památková rezervace vědět.
Městská památková rezervace (MPR) je typ památkové rezervace v Česku, památkově chráněné území tvořené obvykle vybranou částí historického jádra města s dochovanými budovami (nebo jejich soubory) a městskou infrastrukturou (kašnami, sochami apod.) bez výrazněji rušivých stavebních zásahů z nové doby, jež je proto na základě podrobného uměleckohistorického průzkumu vhodné chránit. Chráněny jsou nejen jednotlivé stavby, ale i historický půdorys, urbanistická struktura, panorama apod. Nižším stupněm ochrany je městská památková zóna.
Na území Československa byly po druhé světové válce prohlašovány na základě zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, výnosem ministerstva školství a kultury. V České republice jsou vyhlašovány podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nařízením vlády.[1]
V Česku se na konci roku 2022 nacházelo 39 městských památkových rezervací. Nejrozsáhlejší je Pražská památková rezervace, mezi největší patří i v Brně a Olomouci.